„Normalizační výklad dějin nebude“

PRAHA Novým ředitelem Památníku Lidice se stal Eduard Stehlík (54), vojenský historik a bývalý ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Mezi důvody, jež mu pomohly vyhrát výběrové řízení, jmenoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dvě Stehlíkovy knihy o Lidicích a prý také předpoklad pro to, aby obnovil důvěru a tamní vztahy.

LN Bývalá ředitelka Martina Lehmannová v lednu rezignovala kvůli sporu s přeživšími lidické tragédie. Podle ministra kultury Zaorálka nejednala empaticky. Co hodláte změnit?

Možná mám proti paní Lehmannové jednu velkou výhodu. Se všemi přeživšími a v řadě případů i rodinami těch, kteří už odešli, mám přes dvacet let přátelské vztahy. Je to pro mě místo, které znám. Vím, co je trápí, jakým způsobem uvažují a jsem přesvědčený, že v tomto problém nenastane.

LN Kam povedou vaše první kroky?

Čeká na mě práce krizového manažera. Vztahy mezi památníkem a Lidicemi jsou mimořádně napjaté. Chci se sejít s vedením obce, s přeživšími, zeptat se, jak oni vidí situaci. A v druhé fázi hodlám rychle postavit modifikovaný tým, protože z památníku odešlo deset z 16 vedoucích zaměstnanců. Zaplať pánbůh beze změn zůstává Památník Ležáky.

LN Koho byste v týmu chtěl? Okruh tvoří dvě skupiny. Lidé, které znám ze svého působení v armádě a o kterých vím, že jsou výborní manažeři. Pak to jsou bývalí zaměstnanci památníku. Příliš se nehovoří o tom, že během necelých tří let, kdy paní Lehmannová v Lidicích působila, opustilo památník 14 zaměstnanců. Mezi nimi i ti, které jsem znal jako naprosto klíčové zaměstnance. Některé z nich bych v památníku rád zase uvítal. Někteří už nabídli pomoc radou. Ozvalo se mi pět lidí.

LN Zaměstnanci, kteří odešli spolu s bývalou ředitelkou, napsali, že se památník vrací k normalizačnímu výkladu dějin. Co si o tom myslíte?

Nevím, co si pod pojmem představit v kontextu Lidic. Tam, ale i v Ležákách byl spáchán obludný zločin. Co je normalizačního na tom, když o tom někdo hovoří? Domnívám se, že šlo o projev určitého zoufalství lidí, kteří už nevěděli, co dělat. Myslím, že mé působení v historické obci je zárukou, že k žádnému normalizačnímu výkladu dějin docházet nebude.

LN Při svém zvolení jste řekl, že navštívíte lidické přeživší s pugétem a Marii Šupíkovou hned se dvěma, neboť utržila příkoří ve sporu okolo údajného udání židovky Štěpánky Mikešové, jehož se měla dopustit matka paní Šupíkové. Považujete to tedy za lež?

Jednoznačně. Problém je ne zcela ověřené tvrzení historika Vojtěcha Kyncla (zveřejněné v reportáži ČT v červnu 2019 – pozn. red.). I celá řada jiných archivářů a historiků je přesvědčená, že vznik a obsah dokumentu, na jehož základě tvrzení publikoval, je více než sporný. Znala ho řada historiků před Vojtěchem Kynclem, nikdo jej nepoužil a měli jsme k tomu svůj důvod. Domnívali jsme se, že je dokument vylhaný.