Maturita tu není jen kvůli vysoké
Na dost důležitou věc upozornil v nedávné diskusi pořádané Stálou konferencí asociací ve vzdělávání a společností EDUin ředitel chomutovské střední odborné školy Jan Mareš. Když byla řeč o tom, jestli má být jednotná maturitní zkouška vstupenkou na vysokou školu, připomněl, že maturitní vysvědčení je také nutnou podmínkou pro vstup do celé řady profesí. „Hasičem se bez maturity nestanete,“zmínil jednu z nich, ale daly by se najít další podobné. To souvisí s otázkou, jestli má maturita garantovat studijní předpoklady a kvality uchazeče, nebo jen potvrdit, že absolvent zvládl středoškolské minimum. Když uvážíme, že k maturitě jde dnes nejméně sedm mladých lidí z deseti, je asi logičtější to druhé. Určitě by ale nebylo dobré dělit maturitu na náročnější verzi (dejme tomu pro gymnazisty) a méně náročnou verzi (pro ostatní), protože něco takového by v očích veřejnosti střední odborné školy degradovalo. A to je poslední, co bychom měli chtít.
S tím souvisí zavádění povinné maturity z matematiky. Jak vypadá situace na této frontě? Zatím nic nového. To znamená, že se zákon, který povinný matematický test v jednotné části zkoušky nařizuje spustit už od příštího roku, ještě nepodařilo novelizovat. Zprávy ze školského výboru sněmovny naznačují, že někteří poslanci uvažují spíš o dalším odkladu než o zrušení povinné matematiky.
Ozývají se obavy, že nový ombudsman Stanislav Křeček nebude věnovat dostatečnou pozornost menšinám, není však fér podezírat ho předem. Jednomu z témat, které mu zanechala minulá ombudsmanka Anna Šabatová, by se opravdu věnovat mohl: totiž situaci žáků s odlišným mateřským jazykem. Nezdá se, že by na ně byl náš vzdělávací systém dobře připraven, přestože se jejich počet zvyšuje. Dneska už je ve školách nemálo nadaných žáků, kteří mají velmi ztíženou možnost absolvovat například jednotnou přijímací zkoušku na střední školy nebo maturitu z českého jazyka. Ne že by nemluvili česky, ale pokud přišli do České republiky například z Ukrajiny až někdy kolem dvanáctého roku, těžko mohou být poměřováni s rodilými mluvčími. A těžko jim pomůže, že smějí mít k ruce slovník nebo že mají na písemnou zkoušku pár minut navíc. Přitom jejich celkový studijní potenciál a konečný přínos může být značný.
Anglosaské školství je, jak známo, dlouhodobě posedlé testováním žáků či sestavováním tabulek a žebříčků. Někdy se z nich ale dají vyčíst zajímavé věci. Teď se v Anglii například dohadují, jak je možné, že na druhém stupni základní školy dosahují už třicet let lepších výsledků dívky než chlapci. Momentálně splňuje požadavky z angličtiny a matematiky 64 procent dívek a jen 56 procent chlapců. Na stránkách BBC se o tom píše jako o problému, kterému je věnována nedostatečná pozornost. Z čí strany? Podle novinářů hlavně ze strany vlády, která prý tyhle věci ignoruje. Ale divte se jí, zrovna teď, když má na krku brexit!