Funkční styly
Stylistická dovednost je velmi důležitá pro slohové práce
dopíšete chybějící údaj, nebo zvolíte odpovídající možnost z nabídky (A–D), a to třeba takto:
Výchozí text
Ty, Péťo, tomu nebudeš věřit, naši mě pustili na maturák! Jdu na první ( ***** ) v životě! Vybereme šaty společně?
Doplňte na vynechané místo v textu ( ***** ) vhodné slovo vzhledem ke komunikačnímu kontextu a stylistice.
A) večer
B) ples
C) závod
D) tanec
Zvolili jste variantu B? Učinili jste správně, právě ta do textu v ukázce patří.
V rámci stylistiky se vyděluje
pět základních funkčních stylů: prostě sdělovací, odborný, publicistický, administrativní a umělecký. Každý z nich se vyznačuje specifickými rysy, neboť plní určitou funkci (což lze primárně poznat již z názvu), a tím pádem má i typickou slovní zásobu a větnou stavbu. Nic z toho nesmíme přehlížet, proto si jednotlivé styly definujeme, a navíc si vyjmenujeme nejdůležitější útvary. Těch však existuje velké množství, proto je nemůžeme pojmout všechny.
Prostě sdělovací funkční styl má za úkol, jak již název napovídá, prostě sdělit nějakou skutečnost, nejčastěji mezi dvěma či několika účastníky dialogu. Je velmi jednoduchý a prostý, stejně jako jeho slovní zásoba (která často obsahuje i prvky nespisovné češtiny) a větná stavba. Mezi slohové útvary patří zejména pozdrav, blahopřání, kondolence, jednoduché vyprávění, jednoduchá zpráva, SMS, e-mail či osobní dopis.
Odborný funkční styl sděluje neutrální formou odborné zkušenosti, často výsledky bádání (jde o vědecký styl) či jejich popularizaci (populárně naučný styl). Zmiňuje fakta, která se mají rozšířit mezi okruh čtenářů/posluchačů. Důležitá je věcná správnost a objektivnost tvrzení, čemuž odpovídá i slovní zásoba – neutrální, odborná, plná termínů. Větná stavba respektuje souvětí, logicky objasňuje příčiny a následky. Nesmí chybět citace z odborné literatury a uvedení zdrojů. Mezi slohové útvary řadíme výklad, referát, přednášku, odborné články a publikace, v neposlední řadě také
učebnice.
Publicistický funkční styl se vydělil z odborného jako styl masmédií (hromadných sdělovacích prostředků, jako jsou noviny, televize, rozhlas a čím dál tím rozšířenější internet). Jeho úkolem je jednak informovat o aktuálním dění, jednak zapůsobit na cílového adresáta, tedy čtenáře či posluchače médií, a ovlivnit jeho mínění. Adresát by si měl na obsah publicistiky vytvořit vlastní názor a nenechat sebou manipulovat. Nejčastějšími útvary jsou zpráva, oznámení, interview, recenze, inzerát, komentář, novinový článek.
Administrativní funkční styl
je styl úřadů a taktéž byl vyčleněn ze stylu odborného. Zaměřuje se na písemnou formu a jeho komunikace je krátká, stručná a heslovitá. Tomu odpovídá slovní zásoba – neutrální, strohá, s ustálenými slovními spojeními, převažuje hromadění podstatných jmen na úkor sloves. Slohových útvarů administrativního stylu existuje velké množství, namátkou například
úřední dopis, žádost, stížnost, životopis, motivační dopis, vysvědčení a různé předtištěné formuláře, dotazníky, smlouva.
Umělecký funkční styl má na rozdíl od stylů předchozích funkci estetickou – zaměřuje se tedy na citový prožitek z četby. Setkáme se s ním v rámci krásné literatury, beletrie, a řadíme sem tedy veškerou literaturu, kterou čteme pro zábavu. Autor vytváří fiktivní svět s reálnými i nadpřirozenými postavami, vykresleným prostředím a zajímavými příběhy. Slovní zásoba je velmi rozmanitá, uplatňují se zde veškeré složky českého jazyka. Pásmo vypravěče bývá většinou spisovné, zatímco postavy mohou hovořit různými dialekty a využívat slangových výrazů. Ze slohových útvarů sem řadíme vypravování, popis, líčení, charakteristiku, celkově i literární žánry patřící k literárním druhům, tedy k próze, poezii a dramatu.