Česko prošlo se čtyřkou
Evropská komise kritizuje Českou republiku za důchodovou reformu i další oblasti
PRAHA Evropská komise včera zveřejnila pravidelné hodnocení hospodářské situace členských států a Česko z něho vyvázlo jen s odřenýma ušima. Brusel vytkl Praze průtahy v důchodové reformě i rozdíly mezi školami.
V průměru Česku na „evropském vysvědčení“vyšel omezený pokrok, v řeči české klasifikace čtyřka. Dolů zemi táhne hlavně fiskální udržitelnost důchodového systému, ve které Česká republika podle Evropské komise propadla zcela, a zdravotní péče, v níž je sice znatelný pokrok, ale i tak to nestačilo na víc než lepší pětku. Určitého pokroku, tedy trojky, dosáhla Praha celkem ve třech bodech ze sedmi. Komise jím zhodnotila oblast vzdělávání, veřejných zakázek či rozvoj inovačního ekosystému.
„V oblasti důchodové reformy neudělalo Česko za uplynulý rok vůbec nic. Spíše to byl krok zpět,“
řekl LN zdroj z Evropské komise. „Ve zdravotnictví se něco už alespoň děje a začíná se blýskat na lepší časy. Příští rok se už ve zprávě tyto dvě oblasti rozdělí,“dodal.
Česko podle Evropské komise potřebuje především zásadní reformu důchodového systému. Vlivem stárnutí populace se mezi lety 2016 a 2070 zvýší výdaje na důchodce o 4,8 procentního bodu v poměru k HDP. „Neříkáme, že je všechno špatně. Příjmová situace důchodců stále není dobrá, je potřeba přidávat. Ale z pohledu fiskálního to v pořádku není,“vysvětlil dobře informovaný zdroj. Za problematické Brusel považuje hlavně loňské rozhodnutí vlády nenavyšovat věk odchodu do starobního důchodu.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara Komise správně poukazuje i na dlouho neřešené problémy, jako jsou vysoké zdanění práce nebo stoupající ceny nemovitostí.
„V souvislosti s tématem reformy důchodového systému vláda nepřišla s alternativním řešením, což podle Evropské komise staví otazník za dlouhodobou fiskální udržitelnost penzijního systému,“řekl LN ekonom Lukáš Kovanda, kterého včerejší zpráva a z něj plynoucí vysvědčení pro tuzemský hospodářský systém nijak zásadně nepřekvapily. „Brusel opět upozorňuje na dlouhodobé boláky české ekonomiky a léta neřešené problémy,“zdůraznil.
„Pokud se hodnocením Evropské komise politici nezačnou ihned zabývat, Česko začne postupně ztrácet konkurenceschopnost a o dohánění ekonomicky nejvyspělejších států v Evropě si budeme moci nechat jenom zdát,“sdělil LN Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
České zdravotnictví podrobila Evropská komise kritice zejména kvůli jeho velké závislosti na veřejných financích. „Na 85 procent výdajů na zdravotnictví jde z veřejných rozpočtů. To je příliš. Proto je to rizikové do budoucna pro fiskální udržitelnost,“podotkl zdroj z Komise. Přestože se situace v oblasti pozvolna řeší, stále je tam řada neefektivností, například nadužívání nemocniční péče, vysoký počet návštěv u lékaře, problémy v dlouhodobé péči a podobně.
Sbohem, školo!
Další problém, který podle expertů Komise Česko trápí, je rostoucí počet lidí, kteří nedokončí střední školu ani učební obor. Uvádí, že kupříkladu u mladých Romů je to alarmující: 58 procent z nich má ukončenou jen základní školu. Kritická situace je zejména v některých regionech, například
Evropská komise (EK) zhodnotila stav české ekonomiky za uplynulý rok a vydala seznam doporučení v jednotlivých oblastech:
Důchodový systém a zdravotní ■
péče – EK doporučuje zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost –
hodnocení EK: žádný pokrok (5)
Přijímání projednávaných
■
protikorupčních opatření –
hodnocení EK: omezený pokrok (4)
Vzdělávání – Komise doporučuje ■ zvýšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy,
v Ústeckém, Karlovarském či Moravskoslezském kraji. Komise přímo uvádí, že v Česku je značný rozdíl jak mezi školami, tak i mezi žáky, částečně je to způsobeno i brzkým odlivem dětí na víceletá gymnázia (od druhého stupně). „Jde o příliš brzkou selekci. Podle EK je lepší, když jsou děti spolu do přibližně 14 let, aby měly stejnou úroveň vzdělání,“vysvětlil zdroj LN. Zpráva dále upozornila na nízké platy učitelů, jejich nedostatek a chybějící kariérní systém.
Česko se však dočkalo i několika pochval. V rámci evropské sedmadvacítky je například premiantem s nízkou mírou chudoby a také s malou sociální nerovností.
V oblasti digitálních dovedností je ČR nad unijním průměrem, co se základních dovedností týče, a naopak je podprůměrná v oblasti mimo jiné podporou technických a digitálních dovedností, hodnocení EK: omezený pokrok (4)
Investiční hospodářská politika ■
– Komise doporučuje zaměřit se na digitální infrastrukturu a na přechod na nízkouhlíkové hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti –
hodnocení EK: omezený pokrok (4)
Administrativní zátěž – EK doporučuje výrazně snížit administrativní zátěž pro investice a v oblasti zadávání veřejných zakázek mnohem více začít
pokročilých digitálních dovedností. Byť je republika jednou z nejlepších v pokrytí sítí 4G (99 procent), pomyslnou vadou na kráse jsou ceny mobilních dat, které jsou dvojnásobné oproti průměru EU.
Komise rovněž upozornila, že zdanění práce je v Česku nadále vysoké, zatímco majetkové a ekologické daně náleží k nejnižším v zemích EU. Poukázala také na pokračující růst cen obytných domů, který snižuje dostupnost bydlení. Některé indikátory podle Komise naznačují, že ceny na trhu s bydlením jsou nadhodnoceny až o 20 procent. V každoročním hodnocení hospodářské situace v unijních zemích Komise rovněž zdůraznila, že mezi jednotlivými členy přetrvávají velké rozdíly ve stavu veřejných financí. Rozpočtové deficity se v průměru vrátily k růstu, podporovat soutěž více založenou na kritériích kvality hodnocení EK: určitý pokrok (3)
Zaměstnávání žen s malými
■
dětmi a také lidí ze znevýhodněných skupin
hodnocení EK: omezený pokrok (4)
Inovační ekosystém – odstranit ■ překážky bránící jeho plně funkčnímu rozvoji
hodnocení EK: určitý pokrok (3)
Zdroj: EK, LN
Údaj v závorce je český ekvivalent, známky platí jako ve škole
a ukončily tak sestupný trend z nedávných let. Poměr zadlužení k ekonomickému výkonu sice v řadě členských států dál klesá, ale ne v těch, kde je to nejvíce zapotřebí.
Značné rozdíly panují mezi jednotlivými členskými zeměmi také u míry nezaměstnanosti, kde si Česko stojí dobře. „Zaměstnanost je v Evropě rekordní, nerovnosti však přetrvávají,“upozornil evropský komisař pro pracovní místa Nicolas Schmit. Ve snaze zmírnit nerovnost je podle něj mimo jiné potřeba zajistit spravedlivou minimální mzdu.
„Dobrou zprávou je, že nerovnováhy jsou v EU na ústupu. Členské země by měly na tomto příznivém trendu stavět,“uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. „Musejí pokračovat v reformách, aby naše ekonomika obstála i v budoucnu. Musejí snižovat dluh, zvyšovat produktivitu a uskutečňovat správné investice,“dodal.
„Dobrou zprávou je, že nerovnováhy jsou v zemích Evropské unie na ústupu.“
Valdis Dombrovskis místopředseda Evropské komise