Efektivní investice, nebo uplácení voličů?
Spojené království se zřejmě chystá k mohutné fiskální expanzi, a to i za cenu velkých rozpočtových schodků. Ty mají především financovat investice do infrastruktury a také do ekonomického vyrovnání chudšího severu a bohatšího jihu Anglie. Velká Británie už nebude svázaná fiskálními pravidly Evropské unie. Může být její fiskální expanze úspěšná?
Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se podařila, ale Spojené státy jsou mnohem větší a mnohem méně otevřenou ekonomikou než Británie. Trump také snížil daně, což britský premiér Boris Johnson dělat nechce.
Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost
Zvýšení produktivity
Zposlední finanční krize vyvedla globální ekonomiku bezprecedentně uvolněná měnová politika. Jak absurdních rozměrů monetární expanze nabrala, ukazuje objem dluhopisů se záporným výnosem, který se aktuálně vyšplhal na 14 bilionů dolarů. Mohutnější fiskální stimuly zatím nenastaly. Eurozóna se po řecké krizi vydala cestou úsporných opatření. Výjimku představuje daňová reforma Donalda Trumpa. Americká ekonomika díky ní v roce 2018 expandovala tempem 2,9 procenta a firemní zisky se zvýšily o 23 procent.
V poslední době se začíná debatovat o zvýšení rozpočtových výdajů v jednotném měnovém bloku. Představitelé Evropské centrální banky na zasedáních zdůraznili, že se pozitivní účinky rozvolněných měnových podmínek zmenšují a že by pomoci měly i vlády. Tento argument dává smysl. Ultranízké sazby vedou k vyšším fiskálním multiplikátorům. Rozpočtová politika může být v této fázi efektivnější než monetární, které dochází dech. Tento týden i Německo, známé svou zdrženlivostí k přebujelým výdajům, oznámilo záměr uvolnit dluhovou brzdu.
Britská fiskální expanze se zdá jako rozumný nápad – padesátiletý dluhopis britské vlády aktuálně nese pouze 0,8 procenta. Pokud si Spojené království dokáže takto levně vypůjčit, mělo by vydat více dlouhých dluhopisů a masivně investovat do infrastruktury, protože tyto investice zvýší produktivitu jeho ekonomiky. Snížení daní by Británii nepřineslo stejný růstový impulz jako v případě USA. Spojené království patří mezi otevřené ekonomiky, proto by se rozpočtový stimul projevil i zvýšením importu, což by příznivý dopad na hospodářský růst tlumilo.
TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus
Dominik Stroukal: Chybný krok
Snažit se v současné době o rozpočtovou stimulaci je neekonomické, nešťastné a nezodpovědné. Neekonomické zejména proto, že se britské ekonomice daří. Nejnovější čísla ukazují, že důvěra v ekonomiku roste a očekává se i růst hrubého domácího produktu, i když mírný.
Především však má britská ekonomika nejnižší nezaměstnanost za uplynulých 46 let, od dob vlády premiéra Harolda Wilsona. Mezi ním a Johnsonem bylo sedm premiérů a premiérek, jimž se ji ve většině případů nepodařilo dostat ani pod pět procent. Nyní je míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.
Johnsonova stimulace má zlepšovat obraz vládnoucí Konzervativní strany a sjednotit rozdělenou veřejnost. Politicky může být úspěšná, ale ekonomicky nedává smysl. Nešťastná je proto, že Johnson má jedinečnou příležitost ukázat, že nejlepší a nejtrvalejší podporou ekonomiky je svobodný obchod. Místo toho se pouští do typicky labouristické politiky. V zemi, kde se od finanční krize státní zadlužení dvojnásobně zvýšilo, je to navíc nezodpovědné.
DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen
Martin Pánek: Špatný výhled
BKomentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.
ritánie bude určitě úspěšná v zatížení veřejných rozpočtů a ve zvyšování veřejného dluhu. Veřejné investice vytěsňují soukromé, proto celkové efekty nejsou natolik spektakulární, jak je představují vlády. Britská infrastruktura si zaslouží zlepšit, jak ve své studii uvádějí Sam Bowman a Stian Westlake, ale jen obtížně lze důvěřovat vládě, že namísto uplácení voličů uskuteční efektivní investice.
Boris Johnson by měl využít toho, že jeho země už nebude svázaná pravidly Evropské unie, aby razantně dereguloval některá odvětví a reformoval daňový systém a Británie byla více konkurenceschopná – a nezaváděl nové nesmyslné daně, jako je digitální. Také by měl snižovat, nikoli zvyšovat dluh. Z některých Johnsonových vyjádření se zdá, že jeho ekonomická politika bude nalevo od Tonyho Blaira. To není dobrý výhled.
MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu
Debata je redakčně upravena. Celé texty najdete na Českápozice.lidovky.cz.