Koňská dávka od Fedu

Americká centrální banka snížila svou úrokovou sazbu dříve, než se čekalo

WASHINGTON/PRAHA Americká centrální banka Fed včera překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. „Trhy po celém světě dostávají koňskou dávku finanční podpory pro boj s koronavirem,“hodnotí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

Se snížením sazby v tomto řádu se sice všeobecně počítalo, ale až po dvoudenním měnovém zasedání Fedu, které začne 17. března. Měnový výbor Fedu se rozhodl jednohlasně po telekonferenci ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7, kam patří nejvyspělejší země světa jako Spojené státy, Kanada, Japonsko a největší evropské země.

Posun od minulého týdne Rozhodnutí vedení Fedu, učiněné 14 dní před řádným měnovým zasedáním, naznačuje, že centrální banka nejmocnější ekonomiky světa hodnotí situaci jako vážnou. Vážnější než minulý týden, kdy se Fed i přes dramatický pokles akciových trhů, nejhlubší od začátku globální ekonomické krize v roce 2008, omezil pouze na konstatování, že je připraven zasáhnout. Šéf Fedu Jeremy Powell na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru uvedl, že dopad koronaviru na americkou ekonomiku je stále velmi nejistý, a zopakoval formulku o připravenosti centrální banky znovu použít všechny své nástroje na podporu ekonomiky.

Nálada trhů šla nahoru Akciové trhy přijaly zprávu o snížení úroku pozitivně a jejich indexy šly nahoru. Následně ale výrazně oslabily, Dow Jonesův index uzavřel včerejší obchodování se ztrátou 2,94 procenta. „Trh se snížením do velké míry počítal,“konstatoval Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank pro Českou republiku.

Analytici ING Bank se shodují v tom, že americká centrální banka bude ve snižování sazeb v letošním roce pokračovat. Krátce po včerejším oznámení Fedu zareagoval na její poslední krok americký prezident Donald Trump na svém Twitteru. Banku vyzval k dalšímu uvolnění její měnové politiky.

Snížení své základní sazby, a to o čtvrt procentního bodu, včera oznámila také australská centrální banka. Její guvernér Philip Lowe podle agentury ČTK uvedl, že epidemie koronaviru má na australskou ekonomiku značný dopad a že je jím vedená instituce připravena v uvolňování pokračovat.

Ekonomové si pokládají otázku, co udělá česká centrální banka. „V tuto chvíli trh předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) v horizontu jednoho roku sníží své úrokové sazby o více než jeden procentní bod, což odpovídá čtyřem standardním snížením sazeb o 0,25 bazických bodů,“říká Seidler.

Dodává, že ČNB však nemusí být závislá na krocích Fedu či Evropské centrální banky, nýbrž že důvodem pro snižování sazeb bude až skutečně citelné oslabení ekonomiky s růstem nezaměstnanosti a poklesem inflace.

Profesor Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy LN řekl, že reakce ČNB nepřijde hned. Případné kroky měnové politiky musejí vycházet z vyhodnocení situace české ekonomiky, což v současnosti moc dobře nejde. „Stále máme prakticky plnou zaměstnanost, odboráři tlačí na zvýšení mezd a ekonomika, i když už neroste tak rychle, nemá volné kapacity. Takže když někomu přidáte peníze (snížením sazby ČNB by se zlevnily peníze pro podniky – pozn. red.), tak se v tu chvíli pouze zvednou ceny, místo toho, aby se víc vyrobilo, protože zakázky nemá kdo vyrobit,“řekl Mejstřík s tím, že ČNB v poslední době naopak bojuje proti rostoucí inflaci.

Česko je na tom dobře

„Pokud bude pokračovat panika, výpadky turistiky a maloobchodu i velkoobchodu, odrazí se tohle všechno v oslabení poptávky. A to je věc, která může indikovat nutnost změny měnové politiky,“řekl LN bývalý vysoce postavený centrální bankéř.

Kudy dál však podle něj napoví až další vývoj a hlubší analýza stavu ekonomiky a také kroky, ke kterým přistoupí velké centrální banky. Důležité ovšem podle něj je, že 70 procent dluhopisů, v současnosti vydávaných v Evropské unii, má zápornou úrokovou sazbu, což nahrává zájmu investorů o Česko, které je na tom navíc v rámci Evropy ekonomicky velmi dobře.