Astma brzdí účinná léčba

Diagnózu „průduškové astma“každý rok vyslechne na celém světě stále více lidí. Česko nevyjímaje. „Toto onemocnění postihuje lidi napříč všemi věkovými skupinami a mohou jej mít i malé děti,“upozorňuje primář plicního oddělení českobudějovické nemocnice Petr Vaník.

Obrovské rozšíření této nemoci s sebou přináší jistou výhodu – astmatu a alergiím vůbec je věnována zvýšená pozornost a trvale jsou vyvíjeny nové léky a inhalační systémy.

U velké části pacientů dokáže správné soustavné užívání léků astmatické projevy úplně potlačit. Vyléčit však tuto nemoc zatím lékaři neumějí.

Rozmanité projevy

Pod pojmem astma si veřejnost většinou okamžitě vybaví boj nemocného o každé nadechnutí, případně projevy nemoci popisují jako dusivý kašel. Pravdivé je obojí, přičemž projevy astmatu mohou být velmi rozmanité.

Někdy mají podobu častých „katarů dýchacích cest“, často jsou pak zbytečně léčeny antibiotiky. Někdy pacienti pozorují postupně se zhoršující zadýchávání při námaze, které přičítají netrénovanosti, věku nebo zvýšení hmotnosti.

Za dechovými obtížemi při astmatu vždy stojí chronický alergický zánět průduškové sliznice. Tento zánět má zvláštní charakter a na rozdíl od zánětu při infekci není nakažlivý. Způsobuje však zvýšenou dráždivost průdušek, které pak reagují stažením a zúžením průsvitu na nejrůznější podněty – spouštěče.

Ty mohou být velice různorodé. U alergiků je to přítomnost alergenu, obecně i třeba námaha, stres, chladný vzduch, dráždivé výpary a mnohé další.

Astmatici časem vypozorují, co je pro ně rizikové.

Přespolní běh i při nemoci „Běhám od mládí přespolní běhy, a to přesto, že mám alergii na smíšené pyly, prach a roztoče. Rozmluvit jsem si svůj koníček nenechala. Také můj alergolog umlčel námitky mých rodičů větou, že sama poznám, jestli jsem schopna v přírodě bez problémů běhat. Několik záchvatů, kdy jsem s vypětím všech sil bojovala o každý nádech, mi ukázalo, že v červnu, kdy jsou moje projevy alergie nejsilnější, nemohu běhat, byť léky užívám pravidelně,“ popisuje své zkušenosti Jitka Dvořáková z Královéhradecka.

Vzhledem k tomu, že jinak může díky svým lékům běžně fungovat i v inkriminovaném měsíci, o změně léčby neuvažuje.

Nepravda v ordinaci

„Můj kamarád, medik, mi říkal, že moderní léčba mi umožní při přenastavení léčebného režimu potlačit projevy alergie a astma i v pro mě nejhorším období. To ale nechci, už takhle do sebe pravidelně cpu chemii. Takže své lékařce potvrzuji, že vše je v pohodě,“dodává mladá žena s tím, že z pravidelně užívaných kortikoidů má obavy.

Průduška s astmatickým zánětem sliznice, která na podráždění reaguje stažením a zúžením průsvitu stává skutečným průvodcem astmatika na celý život,“říká lékařka Ester Seberová z alergologické ordinace Respiral v Plzni.

Obavy z podávání kortikoidů, které jsou dnes základem léčby, pocházejí z doby, kdy byly tyto léky podávány systémově, tedy do celého těla (v tabletách nebo injekcích), a jejich dlouhodobé podávání vedlo (a dosud vede) k závažným nežádoucím účinkům.

Od počátku devadesátých let se začaly v léčbě astmatu užívat kortikoidy inhalační, podávané přímo na sliznici dýchacích cest a navíc v malých dávkách. Tyto léky v obvykle doporučovaném množství, na rozdíl od původních, naopak žádné nežádoucí účinky na organismus nemají. Podstatné je, že díky moderní léčbě většina astmatiků může dál žít svůj běžný život.

„Při astmatu lze samozřejmě vlivem pokroků v léčbě také sportovat, dokonce i vrcholově, příkladů by se našlo dost,“dodává primář Vaník z českobudějovické nemocnice.

Z českých reprezentantů je možné uvést běžce na lyžích Lukáše Bauera či tenistku Petru Kvitovou. Oba sportovci během své kariéry několikrát mluvili o své léčbě i o tom, že jen díky perfektnímu dodržování pokynů od specialistů mohou podávat maximální výkony.

Astma trápí stovky milionů lidí po celém světě, v Česku se s ním musí potýkat kolem milionu pacientů. Ti s nejhoršími projevy podstupují biologickou léčbu.

Zbytečná úmrtí

Část pacientů však léčebný režim podceňuje a léky užívá jen při potížích. Byť většina astmatiků v České republice trpí nejvýše středně těžkými formami, stejně podle studie profesora Vladimíra Vondry, který pracuje jako alergolog a imunolog na Poliklinice Kartouzská v Praze 5, umírá v České republice v posledních letech na astma 130–140 pacientů ročně. Jde o vysoké číslo, vždyť léky jsou dostupné.

„U nejlehčích forem onemocnění užívají pacienti jen úlevové inhalační léky podle potřeby, u těžších pak musejí užívat trvale inhalační kortikoidy jako základní léky astmatického zánětu a současně úlevové léky, aby odstranili symptomy,“potvrzuje primář Petr Vaník.

Takto dobře vedená základní léčba postačí, aby bylo onemocnění pod kontrolou. Pak ještě existuje malá skupina pacientů s těžkým astmatem, která na klasickou léčbu nereaguje. Pro ně je určena biologická léčba, která je ve světě i v Česku dostupná zhruba deset let.

„Pacientům s těžkou formou astmatu přináší velkou úlevu biologická léčba (využívá protilátek zamířených do míst, kde brání poškození plic – pozn. red.). Je však velmi nákladná a je účinná pouze pro některé typy astmatu. Její indikace a vedení jsou proto soustředěny do center pro léčbu těžkého astmatu,“dodává alergoložka Ester Seberová.

Při astmatu lze díky pokrokům v léčbě také sportovat. Příkladem jsou třeba běžec na lyžích Lukáš Bauer či tenistka Petra Kvitová.