Erdogan hraje uprchlickou kartu
ANKARA/PRAHA „Pokud Evropané chtějí vyřešit problém, musejí podpořit turecké řešení situace v Sýrii.“Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v tomto včerejším prohlášení diplomatickými floskulemi nezdržoval.
Ač Erdogan blíže neupřesnil, v čem má podpora spočívat, základní sdělení bylo jasné. Prezident chce, aby Evropská unie stála za Tureckem (přinejmenším penězi a také politickou podporou) v jeho nepříjemné situaci, do níž se Ankara dostala v syrské severozápadní provincii Idlib. Tam syrská vládní vojska masivně podporovaná Ruskem vedou již od prosince frontální ofenzivu proti posledním baštám protirežimní opozice, kterou podporuje právě Turecko. V posledních dnech tam přišly o život desítky tureckých vojáků; na útěku je přes milion lidí.
Erdoganovi evidentně dělají vrásky právě obrovské přesuny lidí v Idlibu. Oblast totiž těsně přiléhá k turecké hranici a část tamějších běženců se snaží utéct do bezpečí, tedy na území Turecka. To ovšem Turci nechtějí připustit a argumentují tím, že země již nyní nese v souvislosti s exodem Syřanů z vleklé občanské války obrovské břemeno a další přísun uprchlíků si jednoduše nemůže dovolit. V současnosti pobývají na tureckém území asi čtyři miliony syrských běženců.
Je to vydírání, zní z Evropy
Pro případ, že by snad Evropané s „podporou“váhali, sahá Erdogan k bezprecedentnímu nátlaku: koncem minulého týdne sdělil, že „Turecko již nebude bránit uprchlíkům v jejich snaze dostat se do Evropy“.
Jen o pár hodin později se začaly k hranicím s Řeckem a Bulharskem přesouvat tisíce lidí a snaží se dostat na území Evropské unie. Turecké úřady jim nebrání, zato posílená řecká pohraniční stráž pokusy o ilegální přechody hranice zatím úspěšně odráží. Situace podél asi 150 kilometrů dlouhé řecko-turecké hranice zůstávala i včera velmi napjatá.
Erdogan ví, že další vlna masové migrace může evropské země destabilizovat. Mnozí evropští politici hovoří o vydírání a žádají, aby Turci dodržovali dohodu z roku 2016 o kontrole migrace. Turecko za to výměnou dostalo z Bruselu několik miliard eur; šéf unijní diplomacie Josep Borrell včera Ankaře na pomoc s uprchlíky slíbil dalších 170 milionů eur (asi 4,3 miliardy korun) .
Na rozdíl od situace v roce 2015, kdy Evropa čelila prvnímu masovému přílivu uprchlíků, jsou tentokrát špičky Evropské unie i jednotlivých států rozhodnuty uprchlické krizi předejít. „Řecké starosti jsou našimi starostmi. (...) To vám říkám jako Evropanka,“sdělila během osobní inspekce krizové zóny v řecko-tureckém pohraničí na znamení solidarity s Řeckem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Kvůli situaci v Idlibu se dnes v Moskvě schází Erdogan s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na to, zda jednání šéfů dvou států, které sice v Sýrii stojí proti sobě, ale jinak v posledních letech čile spolupracují, přinese nějaký posun v uprchlické krizi na dvou frontách, čekají miliony lidí v nouzi.
Turecko se snaží hrozbou přílivu běženců do Evropy přimět státy EU k podpoře turecké pozice v severozápadní Sýrii. V tamější válečné zóně žijí miliony obyvatel již měsíce v obavách o zdraví a život.