Zahubí léto nákazu?

PRAHA Významné politické osobnosti, v únoru také americký prezident Donald Trump, uklidňovali voliče, že epidemie koronaviru v teplejších měsících odezní podobně, jako to na konci zimy dělá chřipka. Názor vědců však není jednoznačný.

Nový virus nespadl z nebe. Patří do kategorie koronavirů, které už vědci znají a jež vyvolávají například rýmu a další virózy. Avšak mají na svědomí rovněž dvě dřívější nebezpečné epidemie – SARS v letech 2002 a 2003 a MERS z roku 2012. A právě těm dvěma posledním je hodně podobný i nový typ koronaviru, který rovněž vyvolává kašel, potíže s dýcháním, horečku a pak zánět plic.

Vědeckým institucím, které novou infekci pojmenovávaly, se podařilo vnést mezi laiky zmatek. Virus dostal od Mezinárodního výboru pro taxonomii virů složité označení SARS-CoV-2. Zato nemoci, kterou způsobuje, dala Světová zdravotnická organizace (WHO) jednodušší a zapamatovatelnější pojmenování Covid-19.

Ještě více matoucím je však fakt, že chování viru zatím není dobře popsáno. „Vždyť jej známe teprve pár týdnů,“připomíná Nancy Messonnierová z amerického Střediska pro kontrolu nemocí, na které se svět obrací při každé nové nebezpečné nákaze.

Letní optimisté

Nemoc Covid-19 se šíří podobně jako některé typy rýmy nebo chřipka – v infekčních kapénkách vykašlaných nakaženou osobou. V zimě, kdy je studený vítr a menší vlhkost vzduchu, vydrží kapénky déle ve vzduchu a vdechne je více lidí. Avšak v letním suchém a současně teplém vzduchu se zmíněným virům dařívá hůře.

„Nový virus je natolik podobný virům rýmy, že jej vyšší teploty zničí,“hodnotí John Nicholls, profesor Hongkongské univerzity.

Jeremy Brown, odborník na infekční nemoci z amerických Národních institutů zdraví, rovněž soudí, že nemoc Covid-19 se v letních měsících nebude šířit tak dobře jako nyní. „Choroba zvolna ustoupí s tím, až teplejší jarní počasí nastaví podmínky, které virus už nebude zvládat. Jaro bude letos velmi vítané,“řekl Brown americkým novinářům.

Této hypotéze nahrává i skutečnost, že epidemie Covid-19 radikálně postupuje po severní polokouli, kde je nyní zima. Na jižní polokouli, kde teď panuje léto, se sice vyskytuje, ale zatím jen v desítkách případů.

Stejný závěr z jiných faktů nabízí Čun Nan-šan, lékařský poradce čínské vlády, který se před lety podílel na boji proti SARS. Také on je přesvědčen, že nemoc Covid-19 začne doznívat v dubnu. Jak vysvětlil pro agenturu Reuters, jeho hypotéza není založena čistě na vývoji počasí, nýbrž na matematickém modelování, a bere v úvahu hlavně nasazení zdravotníků a úřední omezení pohybu potenciálně infikovaných osob.

Příroda pomůže, doufá část virologů. Jaro a hlavně léto podle nich šíření nebezpečného koronaviru potlačí. Jiní jejich kolegové jsou však méně optimističtí. A připomínají, že o viru zatím víme až příliš málo.

Letní pesimisté

Zato třeba Trudie Langová z Oxfordské univerzity je opatrnější: „Absolutně nic nevíme. Čekat, že počasí za nás všechno vyřeší, by bylo trestuhodné.“

David Heymann z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny připomíná, že už virus MERS se vymykal z obvyklých vlastností koronavirů – objevil se v Saúdské Arábii v srpnu 2012, tedy v době, kdy tam panují obrovská vedra.

Ve hře je bohužel ještě další zádrhel. I kdyby virus skutečně ztratil na jaře svou aktivitu na severní polokouli, mohl by se s větší intenzitou šířit na polokouli jižní, kde začne podzim a zima. A po půl roce se zase může vrátit k nám na sever od rovníku.

„Nesmíme se chlácholit nějakým potenciálním letním ústupem viru,“varuje Thomas Bollyky z washingtonského think tanku Rada pro zahraniční vztahy. „Nesmíme polevit ve snaze snížit počet nakažených lidí, zlepšit diagnózu nemoci a najít účinnou léčbu.“