Sýrie má slib příměří
Předběžná dohoda o zastavení bojů v syrské provincii Idlib, dojednaná včera prezidenty Ruska a Turecka, dává naději masám lidí v nouzi. Cesta k definitivnímu řešení ale bude ještě dlouhá.
MOSKVA/PRAHA Celkem nejméně tři miliony lidí ve válečné vřavě, z toho asi milion musel kvůli bojům opustit své domovy a živoří v lepším případě v provizorních příbytcích. A nad lidskými životy zájmy mocností, které si hlídají své sféry vlivu. Taková je již tři měsíce situace v nevelké provincii Idlib (6100 km2) na severozápadě Sýrie, která je od prosince loňského roku cílem usilovné ofenzivy syrských vládních sil.
Idlib je poslední větší baštou povstalců, kteří bojují proti syrskému prezidentu Baššáru Asadovi, jemuž poskytuje masivní vojenskou pomoc (především prostřednictvím letectva) Rusko. Některé skupiny povstalců ale dlouhodobě podporuje Turecko a ruský a turecký meč na sebe tvrdě narazily minulý týden, kdy při syrské ofenzivě přišlo o život nejméně 33 tureckých vojáků.
Po tomto fatálním incidentu, z něhož se obě strany obviňují navzájem, poslal Erdogan do Idlibu pravidelnou armádu, která v uplynulých dnech údajně „neutralizovala“stovky syrských vojáků – ruských spojenců. Vedle odplaty ale Erdogan sleduje ještě jeden cíl: čím déle bude krize v Idlibu pokračovat, tím větší je pravděpodobnost, že se do Turecka přes hranici dostane velké množství zoufalých uprchlíků. A tomu chtějí Turci za každou cenu zabránit.
Na tom, aby situace přerostla v regulérní válku, ale nemají zájem ani Rusové, kteří v posledních letech udržují s Tureckem čilé hospodářské styky. Včerejší avízo o příměří je toho dokladem.
Rusové ukazují svaly
„Putin se bude snažit přesvědčit Erdogana, aby přijal novou realitu v Sýrii s tím, že Asad se zpátky nestáhne,“odhadovala před začátkem rozhovorů Marianna Belenkajová z moskevského think tanku Carnegie Moscow Centre. Turci budou podle ní naopak chtít garance, že syrská ofenziva v Idlibu rychle skončí.
Rusové před moskevskou schůzkou masivně posilovali svoji vojenskou sílu v Sýrii prostřednictvím dodávek zbraní vzduchem i po moři – podle agentury Reuters proplulo za poslední týden průlivem Bospor v Istanbulu, tedy přímo nervovým centrem Turecka, nejméně pět ruských válečných lodí. Na ruské základny v Sýrii byla též přesunuta řada ruských stíhaček. „Ukazujeme Erdoganovi svaly,“řekl lakonicky agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden ruský důstojník v Sýrii.
V kleštích geopolitiky
Napjatá situace mezitím přetrvává také o tisíc kilometrů dále na západ, podél hranice mezi Tureckem a Řeckem. Na turecké straně hraniční linie se od konce minulého týdne shromáždily tisíce uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí a snaží se dostat do Řecka. Dorazili tam – za tiché podpory tureckých úřadů – z Istanbulu a dalších míst v počtech odhadovaných OSN asi na 20 tisíc lidí.
Řečtí policisté a vojáci se snaží běžencům v postupu do Evropy bránit a užívají k tomu mimo jiné granáty se slzným plynem. Tisícům uprchlíků se i tak přechod do Řecka zřejmě podařil; Řekové včera oznámili, že zadržené lidi budou vracet do zemí původu.
Evropští politici viní Turecko, že migrační krizi na řecké hranici záměrně podporuje a vydíráním se snaží Evropu přinutit k podpoře svých zájmů v Sýrii. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu včera sdělil, že jeho země pošle na kritický hraniční úsek tisíc policistů. Ti mají mít za úkol, podle ministrových slov, „zastavit vytlačování lidí zpátky do Turecka“.
Běženci v turecko-řeckém pohraničí, z nichž mnozí odešli ze svých domovů před válkou a násilím již před několika lety, jsou tak pěšáky ve vysoké geopolitické hře mezi Turky, Rusy, Asadem a Evropskou unií. Zda a jak rychle pomůže včerejší rusko-turecké jednání na nejvyšší úrovni jejich osud vyřešit, zůstává otázkou.