Maďarský zákon o školách údajně porušuje právo EU
LUCEMBURK Tři roky stará novela maďarského zákona o vysokých školách je neslučitelná s právem Evropské unie i předpisy Světové obchodní organizace (WTO). Uvedla to ve svém stanovisku generální advokátka Soudního dvora EU (ECJ) Juliane Kokottová. Kvůli důsledkům novely pro zahraniční vysoké školy čelí Budapešť žalobě ze strany Evropské komise, podle advokátky unijního soudu Maďarsko musí se zahraničními institucemi zacházet stejně jako s těmi domácími.
Krok maďarské vlády z dubna 2017 je vnímán jako součást tažení premiéra Viktora Orbána proti aktivitám amerického miliardáře maďarského původu George Sorose. Jím podporovaná Středoevropská univerzita (CEU) byla jedinou školou, která požadavky stanovené změnou zákona nesplňovala, a následně své působení v Maďarsku ukončila.
Zákon nově mimo jiné stanovuje, že vysoké školy ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor mohou v Maďarsku vést výuku jen na základě bilaterální dohody mezi Budapeští a zemí původu.
Komise kvůli tomu v prosinci 2017 ohlásila žalobu u Soudního dvora EU, maďarský zákon je podle ní v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání.
K tomuto názoru se nyní přiklonila i Kokottová. Jejím odborným stanoviskem se soud nemusí řídit, soudci se ovšem často s postoji generálních advokátů ztotožní.
Kokottová podle včerejší tiskové zprávy „konstatuje, že požadavek uzavření mezinárodní smlouvy se státem původu je v rozporu s Listinou základních práv Evropské unie“. Podobně se dívá na ustanovení, podle nějž mohou zahraniční školy v Maďarsku nabízet vzdělání, jen pokud takovou službu nabízejí i v zemi původu. Oba body jsou údajně dále v rozporu s požadavky dohody GATS, tedy Všeobecné dohody o obchodu službami, kterou přijala WTO a funguje jako základní právní rámec pro mezinárodní obchod službami, a to včetně služeb vzdělávacích.
„Generální advokátka má za to, že i když mezinárodní smlouva (...) může v zásadě prokázat její (dané vysoké školy) důvěryhodnost, a tím přispět k zabránění podvodným obchodním praktikám, jeví se požadavek v konkrétní podobě jako prostředek svévolné diskriminace vysokých škol usazených ve třetích státech,“vysvětluje tisková zpráva soudu.
Neuvádí, kdy lze v této záležitosti očekávat verdikt, pouze konstatuje, že bude vydán „později“. Stížnost na vysokoškolský zákon není jedinou žalobou Evropské komise proti Maďarsku, jíž se aktuálně ECJ zabývá. V lednu generální advokát Campos Sánchez-Bordona uvedl, že právní předpisy EU porušuje také maďarský zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací.
Žaloby podala Komise paralelně s řízením kvůli porušování unijních hodnot, které vůči Budapešti vedou orgány EU. Postup vycházející ze sedmého článku unijní smlouvy doporučil v září 2018 členským zemím bloku zahájit Evropský parlament. Teoreticky by tak mohly ostatní unijní země Maďarsku odebrat hlasovací práva.