Pilný pacient a Varvara z Novgorodu

Divákům, kteří jej v Semaforu marně čekali na představeních Kytice a Začalo to Vestpocketkou , se Jiří Suchý na svých stránkách roztomile omlouvá. K vysvětlení a fotografii s Jitkou Molavcovou, která jej navštěvuje v nemocnici, připojil po svém prosbu o odpuštění. „Nedostane-li se mi ho, nedá se nic dělat,“konstatoval a na snímku se tvářil, že jej indispozice (ostatně není první a jistě asi ani poslední) ani doktoři hned tak neporazí. V telefonu zní svěže, připouští, že byl vyčerpaný a v kombinaci s virózou se dostavila chvíle, kdy musel pro jednou zase poslechnout a svěřit se do odborné péče.

„Můžu si tu aspoň v klidu pracovat, jenže, znáte to. Lékaři vám každý den najdou něco nového, co se musí ještě vyšetřit. Zrovna jsem velkou vizitu přemlouval, ať už mě pustí domů...“

Jiřího Suchého, jak víme, máloco zastaví. Před nedávnem křtil knihu o Miloši Formanovi, Radioservis rovněž nedávno vydal CD Blues pro tebe, na kterém si s David Vrobel triem a Jitkou Molavcovou zazpíval několik pozoruhodných songů (vedle pěkných instrumentálek tu kromě titulní písně, k níž kdysi napsal text i hudbu, slyšíme třeba Hello Dolly, Študenta s rudýma ušima, I Can’t Give You Anything But Love nebo Zastřelilo tele krávu...). A teď, sice na lůžku, ale opět pilně pracuje. „Navštívila mě zde jistá Varvara z Novgorodu, se kterou se chystáme na dubnovou premiéru,“vysvětluje nemocniční snímek s Jitkou Molavcovou. A později v telefonu potvrzuje, že to s premiérou obnovené ironické hry Nižnij Novgorod myslí vážně (psal ji už před listopadem ’89, ale uváděla se v časech, kdy všechno spojené s Ruskem a ruštinou bylo nepopulární, opatřil ji tedy podtitulem Muzikál o tom, proč k říjnové revoluci nedošlo už v září). „Samozřejmě jsem hru upravil, něco po těch letech vynechal a něco pozměnil, ale myslím, že by byla škoda na ni zapomenout – a hlavně na hudbu Ferdinanda Havlíka, která je výborná,“vysvětlil autor. A potvrdil termín premiéry: 24. duben. Takže se chystá co nejdřív uzdravit.