Hromadné zděšení. I v obchodech
Českou republiku hromadně ovládla panika z narůstajícího počtu nakažených novým koronavirem. Protože už se čtenáři v rámci jazykových okének o užívání výrazu koronavirus dozvěděli více než dost, řekneme si dnes pár slov o výrazu panika.
Slovníky význam tohoto výrazu vykládají jako ‚nepřiměřené chování jedince nebo davu ovládané strachem před skutečným nebo domnělým nebezpečím‘ (Akademický slovník cizích slov) či jako ‚náhlé a zpravidla bezdůvodné hromadné zděšení, působící zmatek‘ (Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny). Vzhledem k (bezdůvodně) se vyprazdňujícím regálům v supermarketech můžeme tyto definice považovat za celkem povedené.
Francouzská panika
Výraz panika se podle Akademického slovníku cizích slov dostal do češtiny z francouzštiny, která ho přejala z řečtiny.
Jak je z výslovnosti /PANYKA/ a zápisu s měkkým i patrné, nedošlo u tohoto slova k zásadnějšímu pravopisnému počeštění, a uchovává si tedy „cizí“charakter. Zmíněná výslovnost je důležitá především u odvozeného přídavného jména panický. Smyslem sdělení při čtení zpráv o koronaviru je jímá panická hrůza není (jak je vám jistě jasné) ‚strach z prvního milování‘, ale ‚strach působící zmatek‘. Stejně tak když někdo projevuje paničtější chování, nechová se více jako panic než někdo jiný, ale nechává se ovládnout panikou. Panický /-NY-/ se oproti své homografě (tedy slovu, které se stejně píše, ale jinak vyslovuje a má jiný význam), odvozené od podstatného jména rodu mužského panic ,dá také stupňovat (panický – paničtější – nejpaničtější).
Tvář panicky zardělá
Od obou slov, tedy od paniky i panice lze vytvořit další homografu, ato panicky /-NY-/-NI-/. Výslovnostní pravidla jsou u těchto příslovcí stejná jako v případě přídavných jmen. Zatímco se v některých chvílích panicky /-NY-/ prchá (či pobíhá po obchodě a shánějí se trvanlivé potraviny), v jiných chvílích mohou mít někteří jedinci tvář panicky zardělou. Není však radno tyto stavy vzájemně zaměňovat. A na závěr ještě od paniky odvozené sloveso panikařit. U tohoto výrazu má Slovník spisovného jazyka českého obzvlášť hezký příklad: když lidé panikaří, jednají bez rozumu. Možná se tedy uklidněme, nepanikařme a nechme toaletní papír v českých obchodech i ostatním zájemcům.
Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český