První česká oběť viru
Coby ukazatel vývoje poslouží, že počet infikovaných nepřekročí deset tisíc lidí. Cifra představuje mez i proto, jestli by dávalo smysl sáhnout po krátkodobé plošné karanténě, kdy funguje všeho všudy jen kritická infrastruktura typu nemocnice, elektrárny, vodárenství. Když se číslo udrží pod ní, začne se ubírat. Kdyby se rýsovalo, že mu křivka ukazuje záda, muselo by se přidat – nic takového ale zatím není na programu.
Že číslo poroste, je zřejmé. Plyne to i ze stále vyššího objemu testů, jež se provádějí. V týdnu krizový štáb představí nový systém, který má vést k vyšší rychlosti i počtu otestovaných jedinců.
Prymula počítá, že na konci března bude potvrzených 8,5 tisíce nakažených. Zní to děsivě, ale bude to dobrý signál. Když se číslo nepřevalí přes tuto mez, po dalších deseti dnech může začít uvolňování pravidel.
Mimořádná plošná opatření by se, až nazraje čas, rušila v opačném gardu, než byla zaváděna – tedy od konce. Nejdřív by se život vrátil do zavřených výrob a služeb, třeba do kadeřnictví.
Jako poslední ze seznamu zákazů zmizí hromadné akce. Uzavření hranic s cizinou však bude určitě trvat déle, minimálně měsíce.
Separátní úvahy věnuje vláda a krizový štáb uzavřeným školám, kde se výpadek podle Prymuly dá relativně slušně saturovat vzděláváním na dálku. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je v tuto chvíli představitelné, že by virové prázdniny mohly vzít konec na přelomu května a června, uvedl to pro televizi Prima.
Bude na ministrovi školství Robertu Plagovi (ANO), jestli nechá školy běžet pár týdnů do letních prázdnin, nebo je nahodí do normálního provozu až v září. Prymula dodal, že stojí za úvahu, jestli naopak kus letního volna neproměnit ve školní rok.
Roušky už tu s námi zůstanou Co se týče nošení roušek nebo jinak zakrytých dýchadel, avizoval hlavní epidemiolog, že tu s námi ještě dlouho pobudou. I proto, že nemoc je nová, nikdo ji nemá probádanou a neví se ani, jestli je sezonní, byť to zatím vypadá, že bohužel není, a oteplení s ní samo o sobě nic nesvede; opět to bude leda důsledné dodržování mimořádných opatření.
„Dokud se nám přírůstky nepodaří snížit na nulu nebo dvě desítky, budeme je muset nosit. Ale myslím, že roušky v nějaké podobě v našem životě už zůstanou. Jejich nošení lze postupně omezit, třeba do prostředků transportu,“uvedl.
Na tak nízkých číslech denních přírůstků infikovaných Česko není, byť trend vyznívá nadějně. Poslední dostupný mezidenní pohyb činí 158 nových potvrzených nemocných. Vyléčených je zatím šest lidí.
Oproti tomu v nejhůře zasažené Itálii jen za sobotu zemřelo 793 lidí. Částečně je v tom nešťastné řízení osudu, že v zemi postihl Covid-19 ve velké míře nejstarší obyvatele, které virus v těle nejhůř poráží, ale podle Prymuly svůj díl nese i to, že zdravotnictví tam bylo dramaticky nepřipraveno. Chyběly a chybějí plicní ventilace, kyslíkové bomby.
„A nesmírný dík patří našim zdravotníkům, kteří věnují obrovské úsilí péči o pacienty,“doplnil. Jako příklad zmínil pražského taxikáře, jehož organismus skoro selhal, musel být napojený na mimotělní oběh – vypadalo to, že už mu není pomoci, ale lékařům a sestrám se to povedlo, stále žije. V nemocnicích se tu léčí 83 lidí ze 1120 pozitivně testovaných.
„Dokud přírůstky infikovaných neklesnou na nulu nebo dvě desítky, roušky budeme muset nosit.“
Stopka pro pendlery
Vláda a krizový štáb budou teprve vyhodnocovat, jak opatření zabírají, dlouhá inkubační doba viru nepřeje rychlým výsledkům. Z proklamací se však zdá jisté, že ministři dnes v jedné věci přitvrdí.
Ukázalo se, že pendleři – lidé dojíždějící za prací přes hranici – představují příliš vysoké riziko nákazy pro jinak uzavřenou republiku. V některých částech příhraničí má až deset procent pendlerů pozitivní test na Covid-19. Prymula proto navrhne, aby se hranice zavřely i pro ně. Vláda to dosud nechtěla udělat, protože tak některé domácnosti odřízne od výdělku, často jediného. „Je mi to líto, ale riziko je příliš vysoké,“přiklonil se včera v ČT k zákazu vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).