Za opatření při pandemii si mohou lidé sami

LN Jak mají vlády podle vás nejlépe komunikovat s veřejností ohledně koronavirové krize?

Můžeme rozlišit několik fází. První je „vysvětlovací“. Sem patří výzva občanům, aby si častěji myli ruce. Následuje druhá fáze, „apelativní“. Do ní se řadí doporučení pracovat z domova, aby se tím omezovaly sociální kontakty a rizika předávání infekce. Pokud to nezabere a lidé například po práci v home officu zajdou s kolegy večer do posilovny, musí přijít další krok. To se pak už nařizuje konkrétní opatření v podobě zavírání škol. Jestliže i potom dovolují rodiče dětem, aby chodily na hřiště, přichází fáze úplného uzavírání veřejných prostor. Pak už je jenom krůček od zákazů vycházení. Rychlost, s jakými jsou opatření přijímána, nediktuje rozšíření koronaviru, ale chování lidí.

Pokud jde o politickou komunikaci v situaci pandemie, ukázal se jako úspěšný přístup dle zásady „dobrý policajt, zlý policajt“. Experti jsou posly špatných zpráv a varují. Politici si pak něco vyberou a jako „dobří policajti“navrhují řešení, která dovolí utrpení obyvatelstva trochu zmírnit.

LN Kde leží zlatá střední cesta mezi přístupem, který dává věcem volný průchod, a tvrdými kroky?

Hrubá hranice bývá už předtím definována pandemickými plány. Tam je například uvedeno, jaká opatření je třeba přijmout u jakého počtu nakažených. Zohledňují se i aktuální podmínky, třeba roční období. V létě bývají zaváděny zákazy vycházení daleko dřív než na podzim nebo v zimě. Venku je pěkně a lidé mají spíš tendenci vycházet ven.

Vlády států, které se nyní potýkají s koronavirem, stojí v zásadě před dvěma konkrétními problémy. Za prvé, nový koronavirus je plíživou krizí. Rozjíždí se pomalu, ale časem se projevuje stále silněji. Protože nechcete hned vystřílet veškerou munici, rozdělíte zodpovědnost na vícero hlav. Nejdřív předstupuje příslušný ministr, pak se toho ujme premiér a nakonec třeba veřejně vystoupí i prezident.

Za druhé, během pandemických stavů je od lidí vyžadována velká trpělivost. Stát na ně klade vysoké nároky, když nemají vycházet z domovů. Jinak ale není možné očekávat rychlý obrat k lepšímu. To zvyšuje pocit, že vláda nemá situaci pod kontrolou. Obvykle pak pomáhá pohled do zahraničí, kde se to již zlomilo, což dává určitou naději.

V situacích, k nimž patří i aktuální koronavirová nákaza, se politikům vyplatí postupovat podle zásady „dobrý policajt, zlý policajt“, říká expert na krizovou komunikaci Frank Roselieb z univerzity v Kielu.

LN Mají srovnatelné krize potenciál vyvolat zásadní změny ve společnosti, nebo se časem zase všechno vrátí do starých kolejí?

Krize mají stejný očistný charakter jako bouřky. Způsobují, že se firmy, ale i lidé mění, zvykají si na nová uspořádání. Z dlouhodobého zkoumání krizí vyplývá, že lidstvo z takových mimořádných situací vyjde nakonec spíš posíleno. Důvodem jsou důležité vlastnosti, které máme už od narození: psychická odolnost, vynalézavost a fyzická odolnost. Ty nám nikdo nevezme.