Velikonoce budou jiné. Křesťanštější
Bereme to jako novou výzvu, shodují se církevní představitelé v názorech na dočasný nouzový režim. Veřejné mše se nekonají, kostely při nedělích zůstávají prázdné, ke zpovědi se chodí výjimečně.
Někteří o pandemii Covid-19 hovoří jako o božím trestu, jiní ji nahlížejí z perspektivy nových začátků. „Je to boží napomenutí. Mnoho věcí jsme jako lidé dělali v pýše života a vůbec nám třeba nevadilo, že hynou stromy, přehlíželi jsme upozornění. Takže nám takto bylo zasláno, abychom něco se sebou udělali. A to je, myslím, dobré,“říká páter Richard Greisiger ze Svatého Hostýna.
Jako jakýsi pokyn vnímá nastalou krizovou situaci také kněz Prokop Brož. „Asi nejdeme správnou cestou. Zřejmě lidé ztratili to podstatné. Je potřeba udržet ve svém životě určitou rovinu vnímání a prožívání, a když ta se třeba neustálým zaopatřováním do budoucna ztratí, děje se něco špatného. Ztrácí se vědomí vzácného,“míní. Lidé se tak teď učí modlit doma sami. Karanténa podle Brože vyvíjí tlak na podstatné každodenní záležitosti ve vztazích a v rodinách. Vyjádřil názor, že rodinám by prospělo i to, kdyby členové trávili co nejméně času v digitálním světě.
Církev v kyberprostoru
Právě do kyberprostoru se teď ale církev přestěhovala – v době půstu, který bývá prostoupen různými duchovními obnovami. Podle
katolického kněze Tomáše Halíka mají mnohé promluvy na kanálu YouTube a jiných serverech i mezi nevěřícími mnohem větší sledovanost, než kam mohou dosáhnout kázání. „Snad si této možnosti – ale také velké odpovědnosti – jsou mnozí kněží vědomi. V tomto smyslu budou letošní Velikonoce ‚křesťanštější‘ než kdykoliv jindy,“vyjádřil se Halík pro LN.
Zkušenosti z katakomb i z paneláků
Konkrétní scénáře zatím církve pro oslavy nejdůležitějšího křesťanského svátku Velikonoc nemají. Velikonoční neděle letos připadá na 12. dubna. Pokud budou i nadále platit současná karanténní opatření, které podle náměstka zdravotnictví Romana Prymuly povolí až v půlce dubna, velikonoční bohoslužby proběhnou na obrazovkách televizí a počítačů. Pro spoustu věřících to znamená vzdát se tradičních velikonočních poutí a obřadů.
Církve se tedy připravují na novou situaci, podle kněze a biologa Marka Orka Váchy má však římskokatolická církev dosti bohaté zkušenosti se slavením liturgií v katakombách nebo v panelácích během nesčetných pronásledování v minulosti. „Věřím, že toto může výrazně přispět k obrodě křesťanů, vnímám to jako obrovskou šanci, včetně slavení s dětmi,“dodal Vácha na konto velikonočních liturgií slavených v rodinném kruhu.
Problém, který nyní řeší Českobratrská církev evangelická, jsou oslavy večeře Páně, tedy přijímání. „V protestantských církvích nebývá každou neděli jako u katolické církve, míváme je jen jednou do měsíce a je to případ právě velkých svátků, přičemž Velikonoce jsou největší. Řešíme, jak oslavu nahradit nebo odložit na později,“řekl LN mluvčí evangelické církve Jiří Hofman s tím, že se kvůli tomu sejde poradní liturgický sbor.
Čas strávený doma s rodinou, který nám byl teď s plnou intenzitou dopřán, může vyzývat k přehodnocování a k rekapitulaci. „Máme možnost se zamyslet nad tím, kde jsou skutečné hodnoty života. Ticho pomáhá člověku setkat se s Bohem. Člověk si uvědomí, jak je křehký. Řekne si: vždyť zítra můžu být mrtvý. Má to, čemu jsem věnoval celé roky, význam? Investoval jsem dobře? Je dobré se občas zamyslet nad tím, kam směřuje náš život a na čem jej stavíme,“uzavírá páter Greisiger ze Svatého Hostýna.
Projevy farářů a kněžích se z kostelů přesunuly na obrazovky v domácnostech věřících. Boží chrámy zejí prázdnotou a zatím se zdá, že bezprecedentní průběh budou mít kvůli karanténě i církevní oslavy Velikonoc.
Zdraví lidí versus prosperita státu
Je nicméně otázkou času, kdy vlády položí na misky vah zdraví občanů a ekonomickou prosperitu států a budou mezi nimi hledat správnou míru. Napříč světem umírá na nákazu Covid-19 mnoho pacientů staršího věku. Objevují se názory nacházející se mnohdy za hranou etiky: nechat tyto pacienty zemřít a zachránit radši kolabující ekonomiku?
„Postavit otázku takto značí jistou dekadenci. Jistě, snažíme se pracovat a rozvíjet hospodářskou oblast, abychom měli živobytí. Na druhou stranu jsou tu stárnoucí generace, které také nesly hospodářství dříve vlastními silami. Ano, budeme balanc velmi těžce hledat, ale tyto dvě oblasti bychom proti sobě neměli nechat postavit,“míní kněz Prokop Brož.
Podobného názoru je i Marek Orko Vácha, podle kterého je ochrana zdraví lidí přednější. „Přece nejde o to, aby se nám ekonomicky dařilo stále lépe, ale aby se mělo komu dařit. Tady vůbec nevíme, jakou bude mít pandemie další dynamiku a jak se rozšíří na dalších kontinentech,“uvedl s tím, že zkušenosti různých evropských národů a Velké Británie, které věc fatálně podcenily, ukazují, že naše drakonická opatření fungují.