Koronavirus zaútočí i na klima

PRAHA Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. To pozitivní se hledá i v souvislosti s koronavirem.

Nejde přitom jen o vzedmutí občanské společnosti, kdy celá země šije roušky. Ukazuje se, že stopka běžného života má pozitivní vliv i na životní prostředí. Nad Čínou se v době nejpřísnějších opatření doslova rozplynul oranžový mrak, který znázorňoval znečištění ovzduší. Totéž nyní můžeme sledovat v Itálii, hlavně pak na severu, který nákaza zasáhla nejvíc. Internet zaplavují fotky a videa průhledných benátských kanálů a labutí, které si přišly náležitě užívat čisté vody. Jenže.

V první polovině února, kdy Evropa zatím jen sledovala, jak Covid-19 úřaduje v Číně, se emise oxidu uhličitého v zemi středu snížily o neuvěřitelných 25 procent oproti stejnému období v loňském roce. Z širšího pohledu je to ještě neuvěřitelnějších šest procent celosvětově. Oxid uhličitý patří mezi skleníkovými plyny z hlediska globálního oteplování mezi ty nejpodstatnější. Čínský příklad jako by ukazoval, že když se chce, tak to jde. Nejen téměř okamžitě, ale i poměrně zásadně. Tím ale dobré zprávy pro planetu končí. „Vzhledem k tomu, že se dřív či později průmyslová výroba v Číně obnoví, vzrostou odpovídajícím způsobem emise,“napsala LN tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. A přesně to se stalo. Oranžový oblak nad Čínou je zpátky.

Vědci navíc předpokládají, že postkoronavirová doba bude vůči životnímu prostředí hluchá. Americký deník The New York Times (NYT) upozornil na to, že ať už jsou ekonomické ztráty způsobené virem, recesí, nebo čímkoli jiným, zřídkakdy usnadňují boj proti změnám klimatu. Naopak, mohou ho ztížit.

Kdykoli musela Čína v minulosti omezit provoz v továrnách, následovalo šlápnutí na plyn – země se snažila dohnat všechno, co zameškala. To se pravděpodobně stane i teď. Jakkoli to mohlo vypadat, že se Čína v poslední době snaží přemýšlet ekologicky, je to pryč. „Udržení ekonomického růstu se nyní stane nejvyšší prioritou Číny. Už v minulosti jsme viděli, že když je třeba upřednostnit ekonomický růst, environmentální agenda jde stranou,“sdělil NYT Li Šuo z asijské pobočky Greenpeace.

Nepůjde však jen o komunistickou zemi. I český premiér Andrej Babiš (ANO) už řekl, že Evropa by teď měla zapomenout na takzvanou zelenou dohodu, tedy na plán, aby byla sedmadvacítka do roku 2050 uhlíkově neutrální.

Světové dění ovlivnilo stupeň zaneřáděnosti ovzduší už několikrát. Ať už během druhé světové války, nebo velké recese v roce 2008. „Tyto události emise ,vylepšily‘, celkový vzestupný trend ale nezměnily,“sdělil zpravodajskému webu americké televizní stanice ABC News Richard Alley z Pensylvánské státní univerzity, který se zabývá klimatickou změnou.

NASA, která přes své satelity monitoruje mimo jiné i znečištění vzduchu, zveřejnila letos v únoru dva snímky. Na prvním je vidět stopa oxidu uhličitého v Číně mezi letošním prvním a dvacátým lednem, druhý je z období mezi desátým a pětadvacátým únorem. Zatímco prvnímu snímku dominuje obrovská oranžová skvrna, znázorňující znečištění, na druhém je pár sotva viditelných, malých oranžových teček. Podobné snímky NASA zveřejnila i v roce 2008 během velké recese. Tehdy změny nenastaly tak rychle, byly pozvolnější.

„Vždycky když se ve světové ekonomice stalo něco, co mělo vliv na globální změnu klimatu, měli lidé mnohem větší a naléhavější problémy než to, jak bude vypadat klima v příštích sto letech. Řeší, jestli budou mít práci a jestli budou mít co jíst,“míní Alley.

Další pohled nabízí prestižní německá televizní stanice Deutsche Welle. Tentokrát i trochu pozitivní: uplynulé týdny přinejmenším naznačují, že když je krize považována za dostatečně naléhavou, může svět jednat rychle a ve velkém. „S koronavirem zacházíme jako s mimořádnou situací, pokud chceme stejně zacházet i s klimatem, musíme mít podobnou úroveň mezinárodní koordinace,“říká ekologický ekonom Jon Erickson z výzkumného ústavu Gund Institut pro ekologickou ekonomiku.

Deutsche Welle k tomu dodává, že to, jak se koronavirus šíří z člověka na člověka a způsobuje ekonomické problémy na šesti kontinentech, ukazuje, jak je globální svět navzájem propojený. Z čehož plyne mimo jiné i to, že za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší neseme kolektivní vinu. I kvůli tomu, že jsou to právě čínské továrny, které zásobují podniky a spotřebitele na Západě.

„Představte si, že jste politik a přemýšlíte, co udělat, aby se emise snížily. Tohle všechno ukázalo cestu,“říká Amy Jaffeová, ředitelka Programu energetické bezpečnosti a změny klimatu Rady pro mezinárodní vztahy v USA, s tím, že koronavirus nám říká, abychom změnili své návyky způsobem, který by mohl k ochraně klimatu dlouhodobě přispět. Je to například práce z domova, pořádání porad přes videokonference, kratší pracovní týdny nebo lokální produkce. I tak ale platí to, že za největším poklesem emisí v Číně stojí zastavení či zpomalení průmyslu. A to je něco, co by si málokterý politik dal do programu.

Buď jak buď, virus, který nyní straší svět, zapříčinil 16 tisíc úmrtí. Znečištěné ovzduší má podle odhadů na svědomí předčasnou smrt sedmi milionů lidí každý rok.

Čistší vzduch nad Itálií a Čínou? Tím dobré zprávy končí. Současná pandemie a její dopady na světovou ekonomiku dají na životní prostředí zapomenout.

„Ekonomický růst se stane nejvyšší prioritou Číny. Už dřív jsme viděli, že když je třeba ho upřednostnit, environmentální agenda jde stranou.“