Ruští vojáci zachraňují Itálii
Zatímco si moskevští zdravotníci v očekávání epidemie sami šijí roušky, vláda jich půl milionu posílá s kontingentem vojenských zdravotníků do Itálie.
MOSKVA/PRAHA Situace ohledně koronaviru v Rusku připomíná ticho před bouří. Země má ve srovnání s Českem méně než poloviční počet nakažených (v úterý 495 případů a jednu oběť), lékaři se ale obávají rychlého nárůstu a stěžují si na nedostatek ochranných pomůcek i plicních ventilátorů. Ty se dokonce snaží někteří bohatí Rusové skupovat sami pro sebe. Očekávání perných chvil, kdy se bude každá ruka i přístroj hodit, ale nemělo žádný vliv na rozhodnutí poslat kontingent vojenských zdravotníků i s vybavením na pomoc Itálii.
„Už jsme si koupili domů jeden plicní ventilátor a snažíme se opatřit dva další,“řekl listu The Moscow Times jeden ze členů bohaté moskevské rodiny, která si zřizuje ve svém domě malou domácí kliniku. Má to však ještě jeden háček, na ventilátory se čeká osm měsíců a to už může být po všem.
V Rusku je sice na 43 tisíc plicních ventilátorů a průměr činí zhruba 30 přístrojů na 100 tisíc obyvatel (Itálie jich má 10 na 100 tisíc), většina je ale soustředěna na klinikách v Moskvě a Petrohradu. Nemocnice v regionech sice dostaly peníze, ventilátory ale nejsou k sehnání.
Neutěšená situace je podle zdravotníků i ve vybavení ostatním materiálem. V jedné z vojenských nemocnic v metropoli dostali za úkol ušít 100 roušek na každé oddělení, jinde chybí UV sterilizační lampy na očistu vzduchu. „Dostali jsme nařízení vyjíždět k pacientům s podezřením na koronavirus jen v rouškách, čepicích a obyčejném úboru, bez speciálních obleků,“cituje portál Newsru.com záchranářku Jekatěrinu Ašajevovou z Vladimiru poblíž Moskvy. „Chybí prostředky individuální ochrany, respirátory, brýle, obleky,“postěžoval si
ředitel fondu pro boj s rakovinou Ilja Fomincev.
Výsadek spasitelů
Rusko už po vypuknutí nákazy v Číně uzavřelo poslední lednový den společnou hranici, pandemie ho ale dostihla nyní s lidmi vracejícími se ze zahraničních destinací. Vláda totiž dosud nezakázala cestování, v některých regionech děti stále chodí do školy a se zavíráním restaurací začal až v úterý čečenský lídr Ramzan Kadyrov.
V příštích týdnech navíc čekají
Rusko tři události, které předpokládají velká srocení lidí. Jsou to v polovině dubna pravoslavné Velikonoce, referendum o ústavních změnách zajištujících Vladimiru Putinovi mimo jiné téměř doživotní prezidentství a oslavy vítězství 9. května. Všechny tři vláda považuje za natolik důležité, že se zdráhá je zrušit či omezit.
Premiér Michail Mišustin navrhuje čelit nákaze alespoň trasováním kontaktů pomocí telefonu, intenzivním testováním až 28 tisíc lidí denně (Česko zatím testuje něco přes dva tisíce lidí denně) či zvýšením trestů za porušování karantény. Mezi lidmi koluje na toto téma humorná zpráva, že odradit od zbytečného zevlování v ulicích má lidi pět set lvů, které do ulic měst nařídil vypustit prezident Vladimir Putin.
A ne zrovna pozitivní reakce pak vyvolává i skutečnost, že zatímco se země připravuje na epidemii, poslala stovku vojenských zdravotníků a čtrnáct nákladních letadel Il-76 s vybavením a pomocí do Itálie. Jádro ale tvoří příslušníci vojsk radiační a chemické ochrany i s vybavením, mezi nímž jsou speciální vozidla na rozstřikování dezinfekce, sto aparátů zajišťujících podpůrné dýchání i půl milionu roušek.
„Je to možné považovat za speciální operaci s cílem získat zkušenosti v extrémních podmínkách,“míní ruský list Vzgljad a poukazuje na „politický smysl“pomoci, který spočívá v užití „měkké síly“v boji proti „rusofobní propagandě“, která má v Evropě „systematický charakter“.