Vděk za pomoc proti pandemii si Čína užívá
PEKING/PRAHA Prvních 150 tisíc rychlotestů na přítomnost koronaviru vyrobených v jihočínském Šen-čenu dorazilo do České republiky, napsal v pondělí deník China Daily. Dle listu jde o dar města České republice. Svým sesterským městům, mezi která patří například Turín, Milán či Bern, poskytl Šen-čen více než 300 tisíc respirátorů nebo tisíce testovacích sad.
Šen-čen rozhodně není výjimkou. Spíše naopak. Stránky čínských médií plní informace o tom, jak z Číny míří na pomoc světu v boji s epidemií koronaviru nejen zdravotnický materiál, ale také doktoři. Evropští politici pomoc Číny vítají. Kritici ale poukazují na to, že nejde jen o humanitární gesto, ale také o politiku.
Svět děkuje Číně za pomoc „Chtěl bych proto poděkovat Čínské lidové republice, která nám jako jediná země pomohla v dodávce těchto prostředků,“citoval China Daily část projevu prezidenta Miloše Zemana, který odvysílala televize Prima minulý čtvrtek.
Šen-čen ujišťuje, že pomoc, tedy masky, ochranné oděvy, dezinfekční prostředky a další materiál, poskytne i dalším sesterským městům, celkem jich má po celém světě 16. V plánu jsou i videokonference. Zdravotničtí experti ze Šen-čenu se na dálku propojí s kolegy ze sesterských měst. Probírat by měli prevenci, kontrolu, diagnostiku a léčení onemocnění Covid-19, které nový koronavirus způsobuje.
Dary v podobě testovacích sad, ventilátorů, roušek a respirátorů již Čína zaslala například do Japonska, do Itálie, do Francie, přislíbila pomoc Filipínám a Španělsku. Do Íránu a Iráku vyrazili čínští lékaři. O pomoci Íránu informovala čínská televize CCTV v neděli. Íránské velvyslanectví v Číně, dle CCTV, zřídilo na sociální síti Weibo účet. Na něm Číňané zveřejnili tisíce přání Íráncům a zaslali jim dary za zhruba 567 tisíc dolarů. „Předčilo to naše očekávání, překvapilo mě to a zapůsobilo to na mě,“citovala CCTV íránského generálního konzula v Šanghaji Ramazana Parvaze.
Čínská tisková agentura Sin-chua publikovala reportáž ze setkání srbské premiérky Any Brnabićové s šesti čínskými lékaři, kteří se přijeli podělit o své zkušenosti s epidemií do Bělehradu: „Jste nejcennějším zdrojem poznatků v boji proti šíření infekce koronaviru,“uvedla na schůzce.
Čínský prezident Si Ťin-pching o víkendu zatelefonoval Angele Merkelové a nabídl pomoc: „Pokud je Německo v nouzi, Čína je ochotna poskytnout pomoc v rámci našich možností,“řekl německé kancléřce. Stejnou nabídku dal Si Ťin-pching telefonicky též srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi, jeho francouzskému kolegovi Emmanuelu Macronovi či španělskému králi Filipu VI.
Čínská média plní zprávy o pomoci státům postiženým koronavirovou pandemií. Politici jakoukoliv pomoc samozřejmě vítají. Podle analytiků se tak ale Peking také snaží odvést pozornost od vlastní zodpovědnosti za zpožděnou reakci, když epidemie v Číně propukla.
Situace se obrátila
Ještě před několika týdny se s epidemií koronaviru potýkala Čína, hlavně město Wu-chan, odkud se nákaza rozšířila prakticky do celého světa. Ve městě se nakazilo kolem 80 tisíc lidí a na 3000 jich viru podlehlo. Tehdy do Wu-chanu poslalo dary – roušky a respirátory a další zdravotnický materiál – více než 80 zemí a deset mezinárodních organizací. Nyní se situace obrátila a letouny s nákladem míří z Číny do světa.
Část zdravotnického materiálu poskytuje Čína jako dar, část si země kupují. Česko, jak tvrdí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), utratilo za ochranné pomůcky v Číně téměř tři miliardy korun. Dodávky pro postižené země tak pomáhají čínským firmám překonat propad výroby způsobený karanténou. Zaznívají ale i názory, že za čínskou pomocí je politická propaganda.
„I když jakýkoli export nebo dar důležitého zdravotnického materiálu je právě teď rozhodně velkou pomocí jakékoli zemi v nouzi, není pochyb o tom, že Peking využívá této příležitosti k zahájení velké propagandistické kampaně,“uvedla pro LN Lucrezia Poggetti, analytička berlínského think-tanku Mercator Institute for China Studies (MERICS). Podle ní tím, jak sama sebe Čína propaguje jako země, která pomáhá ostatním státům v nouzi, snaží se zachránit image a odsunout pozornost veřejnosti v zahraničí od své odpovědnosti za zpožděnou reakci na koronavirovou epidemii.