Inventura pro ženské zdraví
Ženy mají oproti mužům velkou výhodu. Před řadou nemocí je chrání ženské pohlavní hormony .Tyse ale s věkem přestávají vytvářet.
Vprůběhu klimakteria postupně vyhasíná funkce vaječníků. Současně s tím se snižuje tvorba hormonů estrogenu a progesteronu. Ženy tak přicházejí o svého spolehlivého ochránce, a k mnohým chorobám jsou proto náchylnější.
„V období klimakteria zbývá dnešní ženě zhruba patnáct let do důchodu,“říká internistka a systemická terapeutka Kateřina Cajthamlová z ordinace v Praze 3. „Pokud chce obstát v konkurenci s mladšími, hormonálně aktivními ženami, musí se začít o sebe víc starat.“
Ideální podle jejích slov je, když si právě v tomto období dopřeje důkladnou zdravotní generálku. Podobnou, jakou pravidelně absolvuje ve stanici technické kontroly se svým vozem. Také ona totiž – s nadsázkou řečeno – potřebuje jednou za čas doplnit různé provozní kapaliny. A zároveň zkontrolovat styl „jízdy“a přizpůsobit ho stavu svého organismu.
Jak zažehnat návaly horka Během klimakteria se u žen zvyšuje riziko řídnutí kostí neboli osteoporózy. Patrné jsou i sklony k nadváze, vysokému krevnímu tlaku a vyšší hladině cholesterolu. A v souvislosti s tím stoupá i riziko onemocnění srdce a cév.
„Po ukončení hormonální činnosti vaječníků ženy také pozorují pokles výkonnosti, potíže mají i s kvalitní regenerací,“doplňuje doktorka Kateřina Cajthamlová. „Obzvlášť pokud se k tomu připojí involuční deprese – změny nálady související se stárnutím.“
Tyto ženy mají problémy s usínáním i hlubokým spánkem a ráno se budí nedostatečně odpočaté. Poměrně často navrch řeší partnerské problémy či bojují s pocity prázdného hnízda. S velkou pravděpodobností se musí také vyrovnávat s potížemi, které souvisejí s akutním klimakterickým syndromem. Ať už to jsou například návaly horka a pocení, nebo bušení srdce či bolesti kloubů.
Řadu těchto projevů je možné tlumit pomocí hormonální substituční terapie. Moderní přípravky mají kromě toho příznivý vliv na aktivní svalovou hmotu, pleť i stav smyslových orgánů. Dokážou příznivě ovlivnit i soustředění, paměť, náladu nebo kvalitu spánku.
Hrát si na hrdinku, která „drobné nepříjemnosti“překoná vlastní vůlí, se podle internistky určitě
Nastává zhruba mezi 45. až 50. rokem věku ženy, jsou ovšem (i výrazné) odchylky oběma směry.
V tomto období dochází k útlumu funkce vaječníků a klesá tvorba hormonů estrogenu a progesteronu, které ženy chrání před řadou nemocí.
V různé míře jím trpí přibližně 75 procent žen v klimakteriu. Poruchy napětí cévní stěny při tomto syndromu vedou k návalům horka a k pocení.
Změny psychického stavu vyvolávají poruchy spánku, podrážděnost, deprese, úzkost, nesoustředěnost. Objevit se může i bušení srdce, bolesti kloubů či ztráta sexuálního zájmu. nevyplácí. Mnohem lepší je v pravý čas podniknout inventuru fyzického, ale i duševního zdraví. Začít znovu budovat přátelské vztahy, nastartovat novou kariéru nebo – až to půjde – začít cestovat. A pokud v tom ženě brání klimakterické potíže, pak se s nimi včas svěřit svému gynekologovi.
Jsou obavy zbytečné?
Řada žen má však z užívání přípravků hormonální substituční terapie stále jisté obavy. „Pokud tyto přípravky doporučí specialista, který pacientku zná a pravidelně ji sleduje, pak není třeba se něčeho přehnaně obávat,“míní doktorka Cajthamlová. „Při vstupní prohlídce by měl ovšem věnovat obzvláštní pozornost tomu, zda pacientka není nositelkou genu, který zvyšuje pravděpodobnost srážení krve.“
Člověku s tímto genem totiž hrozí zvýšené riziko tromboembolické choroby, při níž dochází k vzniku krevních sraženin, které mohou leckdy i vážně ohrozit život.
Hodně diskusí se vede také o tom, zda hormonální substituční léčba nezvyšuje riziko onkologického onemocnění.
„Tyto přípravky sice působí příznivě proti ateroskleróze a osteoporóze, nicméně zvyšují riziko karcinomu prsu,“upozorňuje profesorka Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pacientky, které je užívají, však docházejí každoročně na preventivní mamografické vyšetření, jež může případný zhoubný nádor odhalit včas.“
Hormonální substituční terapie může podle onkoložky také mírně zvyšovat riziko zhoubného nádoru vaječníků. A naopak snižuje riziko karcinomu tlustého střeva a konečníku. Ženám s dělohou je přitom nutné podávat estrogeny v kombinaci s progesteronem. Samostatné estrogeny přispívají totiž k vzniku karcinomu dělohy.
Věk v hlavní roli
S postupujícím věkem se přitom riziko onemocnění rakovinou zvyšuje. „Stále nejčastějším zhoubným nádorem žen po menopauze je karcinom prsu,“říká profesorka Tesařová. „V současné době je v průběhu života diagnostikovaný u každé osmé ženy a jeho výskyt po padesátce prudce stoupá.“
Časté jsou ale také karcinomy tlustého střeva a konečníku i nádory plic, jejichž výskyt sice celkově klesá, ale u žen stále mírně narůstá. Nijak výjimečné nejsou ani karcinomy dělohy a vaječníků.
Přes veškeré úspěchy onkologické léčby může každý zhoubný nádor pacientku ohrozit na zdraví i na životě. Snažit se vyhnout rakovině je tedy stále to nejlepší, co můžeme pro sebe udělat.
V rámci primární prevence je proto podle onkoložky rozumné především dodržovat zásady zdravého životního stylu. Nezapomínat na dostatek pohybu, udržovat si rozumnou váhu a nekouřit. Jíst pestrou zdravou stravu, mít dostatek vitamínu D a – i když to právě v dnešní době není snadné – udržovat se v psychické pohodě bez přílišného množství stresů a negativních emocí.
V rámci sekundární prevence by se pak ženy měly zamyslet, zda nepatří do některé rizikové skupiny, jako jsou například nemocné s mastopatií prsní žlázy, dědičnými nádorovými syndromy, vředovou chorobou žaludku, cirhózou nebo jinou nemocí, která může nádoru předcházet. V takových případech je třeba, aby ženu sledoval příslušný specialista, který může případně objevit zhoubný nádor včas, v době, kdy je dobře léčitelný.
Stopnout nemoc včas
Díky včasné prevenci je ovšem možné včas stopnout nejen onkologické onemocnění, ale i řadu dalších chorob. Jednou za dva roky by proto měla žena navštívit svého praktického lékaře, který pomocí laboratorních vyšetření zjistí základní hodnoty krevního tlaku, cholesterolu i cukru v krvi. A případně jí doporučí další speciální vyšetření.
„Během klimakteria se mnohdy snižuje činnost štítné žlázy, proto je třeba její aktivitě věnovat zvýšenou pozornost,“radí doktorka Cajthamlová. „Přibývá i srdečních onemocnění, proto by ženy v rámci prevence měly absolvovat i EKG vyšetření, kontrolovat si krevní tlak a další parametry kardiovaskulárního zdraví.“
Poměrně časté bývá také řídnutí kostí ohlašující osteoporózu či její předstupeň – osteopenii. Zmíněné riziko se dá poměrně rychle a bezbolestně zjistit pomocí kostní denzitometrie.
Pokud už žena v tomto věku nějaké zdravotní problémy má, pak by podle internistky měla sebekriticky zhodnotit, zda předepsané tabletky na vysoký krevní tlak či cholesterol bere skutečně tak, jak by měla. Podle průzkumů se sice právě ženy o své zdraví starají lépe než muži, ale i ony mají leckdy co dohánět.
Během klimakteria se u žen zvyšuje riziko řídnutí kostí, patrné jsou sklony k nadváze, vysokému tlaku a vyšší hladině cholesterolu
Autorka je spolupracovnicí redakce