Italská hymna ve Španělské čtvrti

První věc, kterou nákaza přinesla našim spoluobčanům, bylo vyhnanství a pocit prázdnoty (…). Obvyklý ruch ustal, v přístavu uvízlo jen několik lodí v karanténě.“Tak popsal nobelista Albert Camus ve slavném románu Mor poměry v alžírském městě Oran poté, co je úřady po vypuknutí morové nákazy hermeticky uzavřely.

Jádrem Moru je popis, jak se různí lidé s dramatickou situací vyrovnávali. Od hlavní postavy a vypravěče v jedné osobě, doktora Bernarda Rieuxe, který „léčí nakažené, ačkoli dobře ví, že jim většinou nemůže pomoci; dělá to proto, že prostě věří, že je to správné,“přes jeho tajemného pomocníka a přítele Tarroua, jenž chce obětavým bojem s morem vyrovnat staré křivdy, až po pátera Panelouxe, který přes svůj fatalismus šířený kázáními v oranské katedrále („mor na nás seslal Bůh, neboť jsme hřešili“) jde do první linie mezi nemocné – aby za to nakonec zaplatil životem.