V kruhu

zblízka sledovat faleš, kterou člověku písemná komunikace na dálku umožňuje. Známe to všichni, ale takhle zblízka viděno je to ještě ošklivější.

Hlavní haló kolem The Circle bylo před dvěma lety, když jeho první ročník vyhrál Alex, který ostatním předstíral, že je krásná a citlivá Kate. Hodně se tehdy diskutovalo o falešných identitách na internetu. Ale mezi soutěžícími nevidíte rozdíl, ať už se snaží ostatní oblafnout a předstírají, že jsou někdo jiný, nebo se chovají „autenticky“a „říkají věci, jak jsou“. Protože i ti, jež se nám snaží producenti hry prodat jako upřímné, jsou falešní a možná falešnější než Alex/Kate. Všechny vztahy, které se nám tu prezentují, jsou prázdné výměny falešné sympatie výměnou za lajky, každá zpráva promyšlená, každá emoce napodobená. Jediný rozdíl oproti realitě je, že mimo Circle se dnes výměnou za lajky šijí roušky, takže v reálném světě po tom všem aspoň něco zbude. Americkou verzi vyhrál Joey, který si, jak se dočtete, na nikoho nehrál a byl v soutěži „svůj“a „tím, kým byl“. Stačí minutu googlovat a zjistíte, že se živí jako herec.

Takže až zas budete někde číst, jak nás korona naučí životu online a jak to je moderní a změní to společnost, tak tomu věřte. Ale je otázka, jestli bychom to neměli brát jako největší hrozbu ze všech.

Můžeme zblízka sledovat faleš, kterou člověku písemná komunikace na dálku umožňuje

TOMÁŠ BALDÝNSKÝ