Docházejí testy, pomohou vědci
Proces testování pacientů na přítomnost koronaviru v těle se obecně vzato skládá ze tří kroků. Prvním je odběr vzorku, což se v současnosti provádí nejčastěji výtěrem nosohltanu, testovat také lze z kapky krve.
Druhý krok spočívá v tom, že se biologické vzory musejí s pomocí chemikálií zpracovat tak, aby je bylo možné následně analyzovat právě na přítomnost obávaného viru. To je pomyslná Achillova pata schématu celého testování – hrozí totiž, že chemikálií nezbytných k analýze začne být nedostatek. „Snažíme se přijít se systémem nezávislým na sadách dovážených z ciziny. Je totiž jen otázka krátkého času, než se přestanou dovážet zcela a dojdou,“potvrdil LN ředitel Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Zdeněk Hostomský.
Právě to, zda se metody testování navržené výzkumníky z Akademie věd podaří ověřit a označit jako spolehlivé, bude mít na míru protestovanosti v Česku zásadní dopad. S nimi by se totiž stát dostal velmi blízko hranici 8 až 10 tisíc vyhodnocených vzorků denně. „Jakmile rozjedeme projekt inteligentní karantény, budeme schopní v takových objemech denně testovat,“řekl Prymula s odkazem na plánovaný nový způsob vyhledávání a izolace nakažených a těch, s nimiž přišli do kontaktu. Počítá se s tím, že u infikovaných se zmapují (s jejich souhlasem) kontakty zpětně za pět dní podle údajů z mobilního telefonu a platební karty.
Třetí krok testovacího procesu už zajišťují stroje, které z testovacích „kitů“rozpoznají (ne)přítomnost koronaviru ve vzorku. Zatímco strojů je u nás relativně dost, tak právě tzv. kity a chemikálie nutné k jejich obsluze začínají být nedostatkovým zbožím. Zejména proto, že každý výrobce používá poněkud odlišnou technologii.
„Bohužel to nelze udělat tak, že nakoupíme centrálně jeden druh chemikálií, nedaly by se totiž použít plošně,“řekl LN Prymula. Proto nechal zmapovat, jaké přístroje se kde u nás v republice používají, aby stát mohl co nejlépe zajistit dostatek jejich komponentů.
Tuzemští výzkumníci řeší v těchto dnech nelehký úkol. Snaží se navrhnout systém testování na koronavirus vlastně zcela „od píky“a za použití relativně dostupných chemikálií. Zatím to prý vypadá slibně. „Teď potřebujeme získat některé kontrolní vzorky, u kterých je jistota, že jsou pozitivní. Právě na nich otestujeme, zda naše metody fungují. Zkoušíme, které kombinace chemikálií v testovacích kitech fungují nejlépe,“popsal pro LN Hostomský.
Strašákem chybovost
Velkým otazníkem a vykřičníkem zároveň je chybovost testů. I proto mluví šéf Ústavu organické chemie a biochemie ve shodě s Prymulou o nutnosti „vytvořit robustní testy“. Takové nebudou ani v polních podmínkách natolik citlivé, aby se to podepisovalo na jejich chybovosti, která logicky musí být co nejnižší. „Falešná pozitivita testu není problém, dá se jednoduše ověřit. Nebezpečí spočívá u těch falešně negativních,“řekl Hostomský. Nakaženého člověka – falešně určeného jako negativního – totiž takový chybný test pošle zpátky mezi zdravou populaci.
Zhruba šestičlenný tým Ústavu organické chemie a biochemie se rozhodl jít cestou, která pomůže chybovost co nejvíce eliminovat. Existují totiž v praxi dva způsoby, jakými lze při testování dojít k pozitivnímu výsledku. Tím prvním je pátrat ve vzorku po obranných látkách, které si tělo vytváří speciálně proti tomuto typu koronaviru. Jenže to má podstatný háček – látky zůstávají v těle člověka i poté, co se z nákazy virem už vyléčil. Test tedy lékařům nepoví, zda je člověk stále nakažený, nebo se už uzdravil. Na tomto ne zcela spolehlivém principu pracují například rychlotesty dodané z Číny, jež jsou proto vhodné zejména při testování lidí propouštěných z nařízené dvoutýdenní karantény.
Druhý způsob, který využívají právě čeští vědci, spočívá v detekci genetického materiálu. Právě speciální chemikálie, které nyní na ÚOCHB vyvíjejí, totiž „vypreparují“z viru část jeho genetického kódu neboli ribonukleovou kyselinu (RNA). Právě na ni už jsou stroje během testů schopny s jistotou ukázat pomyslným prstem – a tedy prokázat přítomnost viru v těle testovaného.
Podaří li se zdárně ověřit správnost postupů výzkumníků z Akademie věd, mohly by se jejich testy podle mínění Prymuly začít používat již od pondělí či úterý příštího týdne.