Imunitu posílí jogurty i kysané zelí
Petr Tláskal (72)
LN Cibule, česnek, zázvor nebo třeba alkohol. Zaručené tipy na to, co účinně zatočí s koronavirem, už několik týdnů zaplavují zejména diskuse na internetu. Do jaké míry ovlivňuje strava naši obranyschopnost?
Každá virová infekce aktivuje obranné systémy lidského organismu. Funkčnost imunitního systému je přímo závislá na přístupnosti všech látek, které tyto procesy podporují či naopak tlumí. Tyto látky průběžně dostáváme do těla výživou, případně je máme v organismu uložené v zásobě k možnému využití.
V období infekce je však jejich potřeba daleko vyšší. Je nutné si uvědomit, že obranné schopnosti organismu nejsou tak jednoduché, aby byly závislé pouze na jedné či jen několika složkách výživy. Určitě proto neexistuje univerzální ochránce, aby nás například jen konzumace cibule, česneku či zázvoru ochránila před jakoukoli infekcí. A alkohol? Ten je vhodný pouze k likvidaci mikroorganismů mimo náš vlastní organismus.
LN Jak tedy můžeme bojovat proti následkům onemocnění Covid-19 v souvislosti s posilováním naší imunity?
Imunitní systém každého člověka má svůj genetický základ, ale zasahují do něj četné mechanismy. A výživa k nim samozřejmě patří. Velmi významným místem ochrany před infekcí je náš trávicí trakt. Je místem stimulace imunitních procesů. Mnohé mikroorganismy, které přicházejí spolu s potravou, ho přirozeně osidlují. Významné – a pro organismus prospěšné – jsou především probiotické bakterie, které už od narození stimulují buněčnou i protilátkovou imunitu.
Jednotlivé probiotické mikroorganismy se však ve svém účinku liší. Probioticky vytvořenou střevní mikrobiotu (ekosystém ve střevech – pozn. red.) je možné udržovat v kondici, a to nejlépe v přirozené formě pravidelnou konzumací zakysaných mléčných výrobků, kupříkladu jogurtů, ale i kysaného zelí. Růst a přetrvávání těchto pro zdraví prospěšných mikrobů podporují především prebiotické oligosacharidy, které jsou ve formě vlákniny obsažené především v zelenině a v ovoci.
LN Do jaké míry může správná strava posílit imunitu?
Předseda Společnosti pro výživu
■
a vedoucí lékař oddělení léčebné výživy ve Fakultní nemocnici Motol
Dlouhodobě pracoval na I. dětské
■
klinice ve FN Motol. Do roku 2012 byl primářem Dětské polikliniky
FN Motol
Klinickou výživu studoval při
■
pracovních pobytech ve francouzských nemocnicích
Byl rovněž primářem dětského
■
oddělení nemocnice v Tunisu
Imunitně spuštěný proces spustí kaskádu metabolických reakcí, které zvýší potřebu různých složek výživy. Pokud konzumujeme dostatečně pestrou stravu a řídíme se doporučením zásad správné výživy – kupříkladu pestrost, vyváženost, střídmost –, pak máme tyto látky k dispozici. Jsme-li však nemocní či se některým doporučovaným komoditám výživy programově vyhýbáme, můžeme mít problémy.
LN A jak se tedy nyní, v době karantény a různých omezení, máme správně stravovat?
Samozřejmě je nutné vycházet z reálného stavu věcí. Během povinné či dobrovolné karantény většinou omezujeme svůj běžný pohyb. Snižujeme tak výdej energie. Tomu bychom měli přizpůsobit svůj jídelníček. Doporučuji omezit příliš tučná či sladká jídla. Radím přijímat dostatečné množství bílkovin. Opatrně u živočišných tuků – obsahují nasycené mastné kyseliny, které při vyšší konzumaci nesvědčí našim cévám a naší imunitě. Měli bychom využívat spíše tuků rostlinných, například řepkový olej, které jsou bohatší o takzvané polynenasycené mastné kyseliny.
Doporučuji nevyhýbat se méně tučnému masu či jeho výrobkům, podobně jako některé luštěniny obsahují nukleotidy posilující naši imunitu. A do každé porce jídla bychom měli mít zařazenou zeleninu či ovoce. Taktéž obiloviny mají zhusta patřit do našeho jídelníčku, krom jiného jsou zdrojem řady vitaminů skupiny B, vitaminu E, selenu či zinku.
LN Nejen nedostatek peněz, ale i další důvody se podepisují na ne zrovna ideálním jídelníčku seniorů, přitom právě je ohrožuje koronavir nejvíce. Co by teď v jejich stravě nemělo v žádném případě chybět?
I za normálních okolností může mít výživa u starších lidí řadu nedostatků. Často již horší stav chrupu znemožňuje konzumaci některých potravin. V rámci Společnosti pro výživu jsme nedávno provedli studii na seniorech ve věku kolem 80 let. Zjistili jsme, že i v případě solidní nabídky stravy v zařízeních ústavní péče dochází k nedostatečnému příjmu vitaminů D, E, A, kyseliny listové a dále i vápníku, hořčíku a zinku. Přitom většina z těchto látek se zapojuje i do imunologických procesů organismu. Nejlepším řešením je podávání doplňků stravy či přímo farmaceutické dodání těchto látek. Toto poradenství bych však přenechal lékařům.
LN Má smysl v současné době konzumovat více doplňků stravy? Třeba mnohými oslavovaný vitamin D?
Zatímco z naší běžné stravy máme dostatečný příjem vitaminu C zajištěný, s vitaminem D je to horší. V letním období jsme díky působení slunečních paprsků většinou dobře saturováni, ale jinak jsme u vitaminu D závislí na výživě. Pokud pravidelně nekonzumujeme rybí tuk, zvláště tresčí játra, lososa, pstruha či tuňáka, kde je vitaminu D nejvíce, či pokud v jídelníčku vynecháváme máslo, vejce a mléko, tak zejména v zimním období máme u „déčka“deficit. Ten přitom významně ovlivňuje klíčové buňky imunitní soustavy a uplatňuje se nejen v ochraně organismu před infekcí, nýbrž potlačuje i rozvoj některých imunopatologických reakcí, jež aktivují rozvoj i dalších onemocnění.
LN Hodně lidí teď pobývá doma, bez možnosti se více hýbat, někdo reaguje na neplánovanou nudu či strach z nákazy přejídáním se. Myslíte si, že jedním z důsledků pandemie koronaviru bude i ztloustnutí populace?
To je otázka spíše pro psychologa. Každý jsme jiný, každý máme trochu jiný přístup k životu. Obezita je nemoc, ale často má také svoji genetickou podstatu, proto nelze všechno házet do jedné kolonky. Ale abych vám odpověděl – zaregistroval jsem, že mnoho lidí – umělci, sportovci či jejich trenéři – se zapojilo do různých projektů v televizi, rozhlasu či na internetu, které se pokoušejí aktivovat psychickou i fyzickou aktivitu svých posluchačů.
Byť imunitní systém stojí zejména na genetickém základu každého jednoho člověka, důležitou roli má i správná výživa. „Zvlášť v režimu nouzového stavu bychom měli svůj jídelníček přizpůsobit situaci a dát si pozor na riziko obezity,“říká Petr Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol a šéf Společnosti pro výživu.
LN Problémy s nadváhou má dnes čím dál víc dětí. Jak je navzdory karanténě přinutit, aby se místo vysedávání u počítače či mobilu víc hýbaly a třeba vynechaly další dávku chipsů?
Tuhle otázku bych zase přehodil na rodiče, ti nejlépe znají své potomky. A mají-li sportovního ducha, jistě si s tím poradí. Karanténa je dle mého soudu dobrou příležitostí, jak navodit zdravější životní styl dítěte. Byla vyhlášena k ochraně zdraví nás všech, z epidemiologického hlediska má své plné opodstatnění. Lidé si to uvědomují a v drtivé většině ji dodržují. Bylo by fajn, kdybychom si uvědomili, že rizika ohrožení zdraví nejsou pouze ta bezprostřední, ale mohou být i dlouhodobá – a tak to právě u nevhodných návyků v případě výživy i bývá.