Možná vznikne mimořádné umění
První z velkých akcí, které události okolo pandemie poznamenaly, byl JazzFestBrno. Začátek drastických omezení kvůli koronaviru se prakticky kryl s jeho plánovaným zahájením. Ředitel festivalu Vilém Spilka hovoří o tom, co takový zásah pro pořadatele přehlídky s mnohamilionovým rozpočtem znamená.
LN Byl to pro vás šok, nebo jste počítali po událostech v Číně a Itálii, že může něco takového nastat?
Upřímně řečeno, doufali jsme ještě pár dní před zahajovacím koncertem, který připadal na 15. března, že festival proběhne. Ale dynamika následných událostí byla bezprecedentní.
LN Myslíte, že byl problém v nedostatečné informovanosti naší společnosti o tom, co může přijít, nebo jsme, možná až příliš sebevědomě, nebezpečí zlehčovali?
Asi to byla kombinace obojího, nedostatečné informovanosti a z ní plynoucí bagatelizace nebezpečí. Na variantu zrušení jsme se v posledních týdnech připravovali, připouštěli jsme ji, ale stále jsme věřili, že tempo rozšiřování infekce bude pomalejší a při zavedení odpovídajících hygienických opatření bude možné koncerty zachovat.
LN Oficiálně jste zrušili, resp. přeložili zatím jen část koncertů. Máte pořád naději, že se alespoň některé uskuteční?
Naděje umírá poslední, a vzhledem k tomu, že máme závěrečný koncert až v červnu, stále doufáme, že 9. června bude naše největší letošní hvězda, Pat Metheny, hrát. V současné době připravujeme přesun koncertů původně naplánovaných na období od Velikonoc do 16. května.
LN Jak reagují managementy vašich účinkujících na požadavky o přesunutí termínů?
Převážně pozitivně, muzikanti koneckonců chtějí hrát a pořadatelé pořádat. Teď jen aby bylo pro koho. Největší problém budou speciální projekty, jako například unikátní hostování Billa Frisella s triem Chrise Pottera nebo setkání Lizz Wright s Filharmonií Brno a zdejšími jazzovými hudebníky. Zkoordinovat kalendáře všech zúčastněných v už tak dopředu nabitém podzimním období je skutečný oříšek.
LN V případě, že by se některé koncerty musely úplně zrušit, lze vyčíslit vaše ztráty? Platíte např. umělcům zálohy, které jsou za všech okolností nevratné?
Přesně tohle v současnosti řešíme. Momentální krize je vis major, alespoň podle mého výkladu, ale uvidíme, jak na to budou nahlížet právníci hudebníků. Můj skromný názor ale je, že právě teď je nejlepší příležitost uplatnit kolegialitu. Hudebníci a promotéři se vzájemně potřebují. Vyčíslování ztrát má více rovin, jednou jsou přímé ztráty za propagaci, tisk festivalových materiálů, technickou přípravu, mzdové náklady apod., další pak ztráta důvěry našich fanoušků. Z nedávných týdenních reportů tržeb za vstupenky byl trend jasný, rapidní pokles až do úplného zastavení. Je možné, že se budeme zabývat právními spory o to, zda máme, či nemáme nárok na vrácení zálohy na vystoupení umělců v případě zrušení koncertu. První náraz je krutý také pro agentury umělců, některé z nich momentálně doslova bojují o přežití.
LN Jste zároveň šéfem nového letního festivalu Pop Messe a uměleckým ředitelem Strun podzimu. Přípravy na tyto festivaly zatím probíhají bez omezení? Neobáváte se např. jednoho z katastrofických scénářů, který mluví o možném návratu epidemie právě na podzim?
Nebudu skrývat, že s touto obavou k oběma akcím přistupujeme. Struny podzimu jsou právě teď v období finiše programové části, line-up by se měl zveřejňovat koncem května. Nejde ale jen o hrozbu návratu pandemie, ale i přehuštění kulturních akcí právě na podzim vinou přesunů z jara. Když přidáme očekávaný pokles kupní síly obyvatelstva a všeobecnou nedůvěru ke shromažďování, nemáme zrovna klidný spánek.
LN Jako kytarista a skladatel se také věnujete aktivně hudbě. Album Čekání na Toma, které jste natočil se svým kvartetem, bylo v odborné anketě Českého rozhlasu vyhlášeno jazzovým albem roku 2019. Je to dostatečná „náplast“na současnou nejistotu a ztráty? A může být současná situace pro hudebníka nějak inspirativní?
Ve světle dnešní situace je takové ocenění marginálie, ale nepopírám, že i taková marginálie potěší. Sám jsem zvědav, jak bude současná situace na hudebníky působit, zda v reakci na ni vznikne mimořádné umění, nebo se naopak posílí konformita. Pro mě samotného dává doba vzkaz, že život samotný přináší dostatek komplikací a není třeba příliš komplikovat hudbu, která primárně slouží k povznesení ducha. To ovšem rozhodně neznamená, že bychom měli tvořit hudbu banální a prvoplánovou. Jen s tvůrčí sebereflexí pravdivě číst, jaké emoce předává.