Politická pokušení v době krizí
Mimořádná doba si vyžaduje mimořádné kroky. Tohle konstatování teď slýcháme skoro pořád od politiků, aby odůvodnili nejrůznější zásahy omezující dosavadní životní zvyklosti a chování občanů. Vlády přikazují omezit pobyt mimo domovy, minimalizují se sociální kontakty, prostřednictvím mobilních operátorů je sledován pohyb lidí. Parlamenty dávají vládám do rukou mimořádné nástroje. Mají umožnit přijímání rychlých rozhodnutí, neboť vzhledem k dynamice, s jakou se nákaza nového koronaviru šíří, mohou o úspěchu nebo neúspěchu rozhodovat skutečně dny, možná i hodiny.
Například kabinet britského Borise Johnsona chtěl kvůli pandemii získat nadstandardní pravomoci s platností až do konce roku 2021. Po dohodě s opozicí si je nakonec bude nechávat každých šest měsíců posvěcovat poslanci. Úplně jinou cestou se chce vydat maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho vláda chce získat možnost vládnout neomezeně pomocí dekretů. V té době by se například nemohly konat volby ani referenda. Prostě po celou dobu nouzového stavu, o jehož vyhlášení, a tím pádem i ukončení, rozhoduje pouze premiér.
Otázkou je, proč šéf maďarské vlády sahá k tak mimořádnému opatření, když už beztak všechno kontroluje. Pro ilustraci:
V parlamentu má dvoutřetinovou ústavní většinu, proto je jisté, že zákon o vládnutí pomocí dekretů projde. Orbánova strana Fidesz má většinu starostů v zemi, její lidé sedí u ústavního soudu, na nejvyšším soudu. Drtivá většina sdělovacích prostředků v zemi je soustředěna do národního holdingu, tak zvané Středoevropské nadace pro sdělovací prostředky a tisk (KESMA), která „koordinuje“jejich činnost, přičemž jednotlivé tituly mají výměnou za to přístup k lukrativní státní reklamě.
Možná představuje Orbánův plán další z jeho pokusných balonků, kterými v minulosti testoval, kam až si bude moct dovolit zajít. Možná časem couvne, trochu ustoupí, jak to udělal u zákona regulujícího reklamu v médiích nebo u justiční reformy. Napadají mě slova rakouského publicisty maďarského původu Paula Lendvaie. (Vím, že teď budou Orbánovi stoupenci argumentovat, že Lendvai byl v 50. letech komunistou a údajně spolupracoval se státní bezpečností). V jedné ze svých posledních knih přirovnal Orbánovu metodu, kdy udělá dva kroky vpřed, aby otestoval teritorium, a pak jeden zpátky, k tanci páva.
Vládnout s pomocí dekretů není nic zavrženíhodného. Donald Trump jich vydal desítky, podobně činili jeho předchůdci. Důležité ale bylo, že nakonec ještě existovaly instance, jež je případně dokázaly zneplatnit. Pro demokracie západního střihu by měl i v době krizí platit princip, že každé vládní rozhodnutí se dá zvrátit. Když ne soudy, tak novými většinami v parlamentu nebo v referendech. Co když se ale už nebudou moci hlasování kvůli stavu nouze konat?
Vládnout s pomocí dekretů není nic zavrženíhodného. Donald Trump jich vydal desítky, podobně činili jeho předchůdci. Důležité ale bylo, že nakonec ještě existovaly instance, jež je případně dokázaly zneplatnit.