Sedm lekcí z globální krize

mezi zadržováním pandemie za cenu zkázy ekonomiky, nebo se budou muset smířit s vysokými počty lidských obětí položených na oltář hospodářství. Časem možná někteří lidé dojdou k závěru, že náklady nefunkční ekonomiky představují větší nebezpečí než riziko většího počtu nakažených lidí.

Ještě je čas

Na spekulace o dlouhodobém politickém dopadu Covid-19 je pořád ještě brzy. Už dnes je však již zřejmé, že se jedná o antiglobalizační virus a že vina za katastrofu se bude přičítat otevření hranic a mísení národů. Historie nás učí, že jedním z dramatických dopadů epidemie je touha pojmenovat viníky. Pokaždé to někdo schytá, od Židů ve středověké Evropě až po řezníky na čínských trzích. Tato rozprava o vině využívá stávajícího společenského štěpení podle náboženských, rasových, etnických, třídních nebo genderových linií.

Koronavirová krize dala obavám antiglobalistů za pravdu: uzavřená letiště vypadají jako epicentrum globalizace. Ironií osudu se krize individualistických společností nejlépe zvládne tak, když se lidé zabarikádují ve svých bytech. Sociální izolace se stala ztělesněním solidarity.

Celá situace by mohla přinést i jiné dopady. Nové antiglobalistické pnutí by totiž paradoxně mohlo oslabit populistické politické hráče, kteří nemají řešení, třebaže mají zrovna pravdu. Bylo by vrcholnou ironií, kdyby Donald Trump prohrál nadcházející americké prezidentské volby kvůli radikálnímu odporu vůči globalizaci, již prosazoval, a kdyby ho nakonec porazil virus pocházející z Číny, co se jmenuje jako mexické pivo.

Otřes do základů

Uvidíme, jak vlastně krize ovlivní budoucnost samotného evropského projektu. Pandemie dramaticky proměnila reakci EU na ostatní krize, jimž čelila v poslední dekádě. Ani v Berlíně již není fiskální disciplína hospodářskou mantrou a žádná evropská vláda v současné době neprosazuje otevření hranic uprchlíkům.

Je však jasné, že koronavirus nakonec zpochybní některé základní předpoklady, na nichž je EU založena. Jak už před mnoha lety napsal básník Stephen Spender, nepředvídali jsme, „jak zmůže nás čas, jak kolem nás mrzák projde s nohama zkroucenýma jako otazníky“.

Bylo by vrcholnou historickou ironií, kdyby Donald Trump prohrál americké prezidentské volby kvůli viru původem z Číny, jenž se jmenuje jako mexické pivo

Přeložil Viktor Janiš