Nemoc z globalizace
Osobní výběr ze světového tisku
Mnozí, i autor těchto řádků, den co den na číslech sledují šíření pandemie. Třeba na serverech Worldometers či Johns Hopkins University. Ta čísla asi nejsou stoprocentní, třeba u Německa o něco překračují počty uváděné vládou v Berlíně a není zcela jasné, zda rozdíl je dán jen častější aktualizací. Ale jsou to čísla podle stejné metodiky, takže umožňují srovnání pro celý svět.
O lecčems vypovídají i zeměpisné rozdíly v rámci států. Ale zde již úhrnná čísla nestačí a musíme jinam. U Německa třeba na web listu Die Welt, k interaktivní mapě v rubrice Případy korony ve městech a okresech. I při zběžném pohledu si člověk nemůže nevšimnout jedné věci.
Tak jako u mnoha jiných sledovaných ukazatelů, i v šíření pandemie Covid-19 jako by stále platila již 30 let zrušená hranice mezi dvěma německými státy. Čím více na západ, jihozápad či jih Německa, tím více nakažených i zemřelých. Jako by šíření koronaviru kopírovalo stupeň pozápadnění a globalizace. Nejvíce intenzita barvy narůstá v oblastech jako Hamburk, Hannover, Porúří, Bádensko či jižní Bavorsko. Naproti tomu je téměř čisto ve venkovských oblastech bývalé NDR (a také v Berlíně, což je s podivem).
Poznámka pro české pendlery. Nejrizikovějšími pohraničními okresy jsou bavorský Tirschenreuth a Wunsiedel (naproti Chebsku). Téměř bez rizika se jeví okres Görlitz (naproti Liberecku) na východě Saska či Vogtland na saském západě (opět naproti Chebsku). A úplně čistý byl ještě počátkem týdne bavorský okres Schwandorf na západní straně Českého lesa: 0 infikovaných, 0 zemřelých.
***
Podnikneme-li podobnou exkurzi po mapách a grafech v USA, výsledek může zaujmout ještě více. A sice proto, že ze všech velkých zemí značně zasažených nákazou žijí pouze Spojené státy volební kampaní. Takže to, co ukazují mapy například na webech Statista či Livescience (ten nabízí detaily i v jednotlivých státech Unie), člověk chtě nechtě srovnává s mapami stranických preferencí či hlasování při minulých volbách.
Při hrubém pohledu i v USA platí to, co uvádíme o Německu. Nejintenzivnější promoření nákazou vykazují oblasti nejvíce spjaté s globalizací či „světovostí“. Na východním pobřeží především stát New York s okolím, na západním pobřeží státy Kalifornie a Washington (tam leží Seattle hostící společnosti jako Amazon, Microsoft či Boeing a hrdé na přídomek „nejzdravější město v USA“), ale též Illinois či Colorado. Kdežto nejnižší zasažení vykazuje „buranov“Středozápadu či Západní Virginie. Co to připomíná? Inu to, že nejvíce postižené jsou voličské oblasti demokratů a nejméně postižené areály podpory Donalda Trumpa.
Plyne z toho něco pro finále voleb v listopadu? Těžko říci. Jisté je (dokládá to graf na webu Statista), že USA zůstávají názorově rozdělené i vůči pandemii. Vládním informacím spíše či vůbec nedůvěřuje 91 procent voličů demokratů a spíše či úplně jim důvěřuje 71 procent voličů republikánů. Ideální prostředí pro posilování uzavřených bublin, protichůdných výkladů téhož (narativů), ba i celých paralelních vesmírů v kdysi soudržné společnosti.
Nejintenzivnější promoření nákazou vykazují v USA oblasti nejvíce spjaté s globalizací. Především stát New York a okolí a na západě Kalifornie a Washington.
***
Hledáte-li zemi srovnatelnou s Českem ohledně lidnatosti i postižení pandemií, možná překvapivě ji najdete v Izraeli. Česko má 10,7 milionu obyvatel, Izrael 9,2 milionu, a sledujete-li web Worldometers, zjistíte, že šíření nákazy probíhalo téměř paralelně. Zprvu po desítkách, pak po stovkách nakažených, až v pondělí obě země překročily tisícovku. Dlouho společně patřily k těm, jež vykazovaly dost nakažených, ale žádné mrtvé. Izrael zaznamenal prvního mrtvého v pátek 20. března (Arje Even, 88letý rodák z Maďarska, jenž přežil holokaust, jak píše The Jerusalem Post), Česko v neděli 22. března (95letý senior).
Nicméně historik soudobých dějin Ejal Ziser v textu pro web Israel Hayom srovnává izraelské a evropské vnímání hrozby pandemie a přístup k ní. K vyšší zranitelnosti Evropy podle něj přispívají dva faktory.
Za prvé je to demografická skladba obyvatel. Věková skupina nad 65 let tvoří v Itálii 23 procent populace (podobný podíl i ve Španělsku a Německu), kdežto v Izraeli jen 12 procent. Za druhé je to pomalá a váhavá reakce úřadů v zemích Evropy (myšleno západní), která odráží „ideologii upřednostňující egoistické zájmy jedince nad prospěchem většiny a společnosti jako celku“. Leckdo v tom možná slyší kmenové uvažování společenství, které právě díky takovým pudům sebezáchovy přežívá už 3500 let. Ale opravdu na tom něco je.