Pomoc dává Evropě naději
Po otřesu v první fázi krize se Evropa vzpamatovává a začíná si pomáhat. O osudu Unie i schengenského prostoru rozhodnou příští týdny.
BERLÍN/PRAHA Speciálně upravený sanitní Airbus A310 německého vojenského letectva odletěl v sobotu nad ránem na krátkou, ale důležitou misi. Po krátkém letu naložil v italském Bergamu šest pacientů s Covid-19 ve velmi vážném stavu a přistál s nimi v Kolíně nad Rýnem, kde si nemocné rozebraly sanitky a odvezly je do nemocnic, které měly kapacitu je přijmout. Německo je přijalo i přesto, že se samo potýká s nákazou koronavirem. Země má přes 60 tisíc registrovaných případů, téměř 500 úmrtí a 2000 lidí na lůžkách intenzivní péče.
Německo takto přijalo šestnáct pacientů z Itálie a šest z Francie. Jde zatím spíš o symbolické množství, objem zdravotnických evakuací se ale má ještě zvýšit a je tu i politický význam. „V dobách největší nouze je samozřejmé, že pomáháme svým přátelům,“uvedla německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU). „Je to důležitá ukázka solidarity. Evropa musí držet pospolu,“dodala.
Také Albánie, která patří k nejchudším státům na kontinentě a lídři Evropské unie teprve koncem minulého týdne rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů s ní, poslala do Itálie tým třiceti lékařů a sester. A to v situaci, kdy sama očekává vlnu nákazy (včera měla 212 případů a 10 mrtvých), a dokonce kvůli tomu zakázala lidem vycházet z domovů.
Zdravotníky a vybavení poslaly do Itálie i Rusko, Čína a Kuba, působí vesměs v okolí Bergama a v Lombardii, která je nejpostiženější oblastí. Například ruští specialisté vojsk biologické a chemické ochrany dezinfikují domy nakažených, přitom se i na italské straně objevily pochybnosti o pomoci z uvedených zemí, obecně ale o těchto aktivitách není dost nezávislých informací.
Itálii a Španělsku začínají pomáhat i další evropské země, byť jde zatím o pomoc spíše symbolickou. Česko včera poslalo 20 tisíc jednorázových ochranných obleků, po deseti tisících pro každý z uvedených států. Současně poslalo do Itálie vzorky masek, které vyrábí ČVUT s pomocí 3D tisku. „Situace je v obou zemích velmi kritická. Jakákoliv pomoc je symbolem nejen solidarity, ale také snahy společně tu situaci zvládnout,“prohlásil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V Itálii je nakažených téměř 98 tisíc a počet obětí se včera blížil 11 tisícům, ve Španělsku registrují skoro 80 tisíc případů Covid-19 a přes 6500 úmrtí. Lombardie a ulice její metropole
Milána jsou i kvůli restriktivním opatřením úplně prázdné. Španělsko včera zaznamenalo rekordní počet 838 mrtvých za 24 hodin a vláda chystá další restrikce.
Ode dneška zůstanou všichni pracovníci, kteří nejsou zásadně důležití pro chod země, dva týdny doma s normálním platem, zameškaný čas si ale budou muset napracovat jindy. „Jsou to velmi smutné a trpké dny. Ale pro nás jsou rozhodující, protože určí, co bude dál,“prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez.
Ve hře je Schengen
V příštích dnech a týdnech půjde nejen o zvládnutí epidemie, ale do značné míry také o další osud sjednocené Evropy. Zejména Evropská komise čelí kritice, že na krizi nedokázala pohotově zareagovat. „Vidíme kolaps solidarity, který vrhá evropskou myšlenku do velkého nebezpečí,“řekl v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel bavorský premiér Markus Söder (CSU).
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se vůči jeho slovům ohradila. Vývoj v polovině března, kdy státy o překot zavíraly hranice a navzájem si zabavovaly dodávky zdravotnického materiálu, byl ale příliš živelný, aby se do něj dalo z Bruselu zasáhnout. „Vidím mnoho povzbuzujících signálů toho, že Evropané poznávají, jak vzácné naše společenství je,“uvedla šéfka Komise.
Většina excesů se však nakonec vysvětlila a určité uklidnění přineslo i vytvoření fondu s 37 miliardami eur (asi bilion korun) na bezprostřední likvidaci škod. To všechno i vzájemnou pomoc mezi unijními zeměmi, byť symbolickou, vnímá optimističtější část Evropy jako naději. Von der Leyenová vidí jako mimořádně důležité otevřít v pravý čas hranice Schengenu, protože právě vnitřní trh podle ní přinesl EU blahobyt a sílu. Nedůvěra a opatrnost však panují už tradičně především u lídrů zemí visegrádské čtyřky, kde znějí hlasy nabádající ke znovuzavedení kontrol navždy.