Splátkové prázdniny pro všechny

Nové návrhy ministerstva financí v boji proti následkům koronaviru

Další z pomoci pro lidi a firmy má jít především z účtů bank. Mají všem povinně umožnit půlroční odklad splátek, navrhuje ministryně financí. Přichystá kvůli tomu zbrusu nový zákon.

PRAHA Někteří lidé už si to doma možná počítají: patnáct tisíc za byt, pět za auto, tři za myčku. Měsíční úspora přes 20 tisíc a pohodlné střádání do polštáře na horší časy. Vládou chystaný pardon na splácení úvěrů se má vztahovat nejen na zaměstnance a podnikatele, které zasáhly důsledky koronavirové epidemie, ale kompletně na všechny hypotéky, spotřebitelské a podnikatelské půjčky.

Půl roku nebude nutné splácet úvěry u bank ani jiných věřitelů a o tento půlrok se pak celková doba splácení prodlouží – ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tento návrh přinese ve středu na vládu, pak jej bude hájit v parlamentu. „Bude to formou nového zákona,“řekla LN. Pro banky a další poskytovatele má být odklad povinný. Strážkyně státní kasy by měla s návrhem uspět. Opoziční politici si sice rýpli, že to samé opatření navrhovali už dříve, ale podle všeho jej podpoří.

„Pomáháme už teď“

V tomto případě mají přispět v největší míře banky, které dosud většinou posouvaly splácení těm, kdo prokázali dopad viru na svůj byznys. „Co se týče bank, jsme samozřejmě v kontaktu. Jejich dosavadní kroky víceméně odpovídaly tomuto osvobození, ale nebyly dost jednotné a byly zatíženy přílišnou administrativou,“řekla ministryně.

Velcí hráči jako ČSOB či Česká spořitelna se včera nechali slyšet, že postiženým klientům už odklady umožňují. „Například menším firmám nabízíme jednorázový odklad splátek až o šest měsíců, v případě větších firem nabízíme tříměsíční odklad a možnost individuálně posuzovaného odkladu o další tři měsíce,“popsal Petr Knapp, jenž má v představenstvu ČSOB na starosti firemní klientelu.

Přímo k vládní iniciativě se vyjádřil šéf České spořitelny Tomáš Salomon. „Je složité nyní analyzovat dlouhodobé dopady plošného moratoria splácení úvěrů. Můžeme pouze vycházet z našich zkušeností, které indikují vysoká rizika spojená se zamrznutím aktivity v celých hospodářských odvětvích, což by mohlo mít v dlouhodobém hledisku negativnější dopady než stávající pandemie,“uvedl.

Dočasná úleva od splácení je jedním z vládních kroků, který má hasit dopady zavírání obchodů, výrobních závodů, restaurací a dalších provozů. Tíží nejen podnikatele, ale třeba i zaměstnance, kteří musí být doma a nepobírají plný plat jako v době, kdy chodí do práce. Po takzvaném kurzarbeitu (dotování části platů pro zaměstnavatele – pozn. red.), pozastavení EET či plánované výplatě 15 tisíc měsíčně stiženým živnostníkům jde o opatření, které nepůjde na vrub státní kasy.

Zástupci byznysu jsou zatím ostražití. Na jednu stranu krok vítají, ale zároveň vyzývají k opatrnosti, aby se generální pardon ve výsledku neobrátil proti firmám. „Teď je především nutné co nejrychleji pomoci všem těm, kdo byli současnou krizí opravdu zasaženi. Nesmí se stát, aby plošným opatřením, vztahujícím se i na nezasažené subjekty, přišly banky o zdroje, které budou potřebovat na pomoc potřebným lidem i podnikům,“varoval Radek Špicar, jeden z lídrů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nabádá kabinet Andreje Babiše, aby se se šéfy bank domluvil. „Vláda by měla nastavení takovéhoto opatření s bankami důkladně probrat, než ho uvede do praxe, s cílem připravit jeho parametry tak, aby byly opravdu účinné,“dodal Radek Špicar.

Banky patří v Česku mezi nejodolnější a nejvýdělečnější podniky. Loni si v Česku vydělaly v čistém 90,9 miliardy korun, bezmála o deset miliard více než v předešlém roce. Že situaci zvládnou, věří nejen ministryně financí, ale i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Bude to zásah do bankovního sektoru, přivodí to ztráty. Když to ale bude rozumně nastaveno, tak jsem přesvědčen, že bankovní sektor je schopen to absorbovat,“zmínil nejvyšší představitel bankovního dohlížitele.

Bude dostupnější bydlení?

O správnosti plošného odložení splátek je přesvědčený i ekonom David Marek z poradenské společnosti Deloitte. Věří, že krok uleví firmám i domácnostem, ale i on nabádá k pečlivému probrání situace s bankami. „Finanční sektor je v ekonomice něco jako kardiovaskulární systém v těle,“vylíčil Marek. Důležité je dodat, že bude-li chtít někdo splácet i nadále, nikdo mu v tom nebude bránit.

Schillerová včera zmínila také další opatření na podporu ekonomiky. Plánuje zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti. Od roku 2016 tuto částku platí nakupující, což znamená, že k ceně bytu či domu musí v podstatě ihned uhradit naráz ještě další stovky tisíc.

Dříve to ministryně financí odmítala, což jí neváhal připomenout i předseda ODS Petr Fiala. „Když jsme to navrhovali, byla proti, nyní to sama navrhuje. To je dobře,“tweetoval včera jeden z lídrů opozice.