Škoda že už dávno nemáme e-sbírku

Nouzový stav není něco, co zažíváme každý den. Je proto pochopitelné, pokud se vše nedaří hned napoprvé, jak by mělo. Některým problémům, které nastávají při vyhlašování krizových opatření, ale stát mohl dávno předejít.

Ještě před vyhlášením nouzového stavu vydávalo mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví ministerstvo zdravotnictví. Omezilo například letecké spojení se zeměmi, v nichž naplno propukla pandemie koronaviru.

Během nouzového stavu převzala iniciativu vláda. Lidem i firmám začala povinnosti ukládat a jejich práva omezovat podle krizového zákona.

Minulý týden se přijímání zásadních krizových opatření týkajících se ochrany veřejného zdraví vrátilo zpátky do gesce ministerstva zdravotnictví. Vláda však po dobu nouzového stavu nadále může vyhlašovat jiná opatření, třeba povolávat vojsko k plnění úkolů policie.

Kromě toho regulují práva a povinnosti na svém území i kraje. Příkladem budiž povinnost cestovat v městské hromadné dopravě se zakrytým nosem a ústy.

Situace, v níž jsme se ocitli, ukazuje, že tradiční média nejsou pro většinu obyvatelstva prioritním, a už vůbec ne jediným zdrojem informací. Tiskové konference v přímém televizním přenosu jsou v pořádku. O většině krizových opatření se ale veřejnost dozvídá ze sociálních sítí. Ty je přebírají z webových stránek Úřadu vlády, ministerstev zdravotnictví, práce a sociálních věcí, financí, průmyslu a obchodu... Anebo digitálních médií, pochopitelně.

Množství povinností, jimiž se mají lidé i firmy řídit, lze splnit pouze tehdy, jsou-li informace o nich dostupné, přehledné a aktuální.

Současná situace nás akutně vystavuje potřebě rychle zjistit, co platí. Čím se máme řídit. A v tom nám už dávno mohla pomáhat e-sbírka. Proto když se teď mluví o tom, jaké ponaučení si z těchto dní odneseme do budoucna, za sebe říkám, že by tu co nejdřív měl být funkční online portál pro digitální vyhlašování norem státu, krajů i obcí.