Je už nákaza za vrcholem?
V nejhůře zasažených evropských zemích počet nemocných i mrtvých klesá a státy začínají rozvolňovat přísná opatření proti koronaviru. Současně ale rostou obavy z druhé vlny epidemie.
MADRID/ŘÍM V Itálii a ve Španělsku, dvou evropských zemích s největším počtem nakažených a obětí nemoci covid-19, již několik dní po sobě čísla klesají. To dává naději, že oba těžce zkoušené státy již mají hlavní vlnu epidemie za sebou.
Ve Španělsku, které za poslední den hlásilo 517 úmrtí, asi o sto méně než v neděli, se od včerejška statisíce lidí mohly vrátit do práce. Až dosud směli na pracoviště jen lidé v profesích „nepostradatelných pro chod země“, nyní může začít normálně fungovat většina průmyslových oborů či stavebnictví. Ostatní omezení, například uzavření škol, restaurací a většiny obchodů, ale platí dál.
Podle deníku El País první větší uvolnění vyvolalo vedle radosti v některých oblastech také obavy, že „nával“lidí do práce opět zvýší nebezpečí přenosu, mimo jiné kvůli větším koncentracím lidí v hromadné dopravě. To se týká hlavně dvou nejvíce postižených oblastí, metropole Madridu a Katalánska, které dohromady evidují 10 tisíc obětí covid-19, tj. 60 procent z celé země. Vláda nasadila do ulic tisíce policistů, kteří mají lidi usměrňovat, aby nedocházelo k nežádoucímu shlukování.
„Ještě jsme tu válku nevyhráli. Vím, že bychom všichni moc chtěli zpátky do ulic. Ještě více se však musíme snažit, aby nedošlo k nechtěnému zvratu,“varoval před předčasným optimismem premiér Pedro Sánchez.
Varovné signály přicházejí ze zemí, jež dosud byly v pandemii koronaviru spíše v ústraní, z Nizozemska a zejména z Belgie. Ta sice v absolutních číslech eviduje „jen“necelé 4000 mrtvých, to ale v přepočtu na jednotku populace znamená horší výsledek než v Itálii či Španělsku.
Paradoxně to může být i kvůli přesnější evidenci. „Velmi přesně zaznamenáváme veškerá úmrtí, kde existuje byť jen malá souvislost s koronavirem.“komentoval znepokojivá čísla mluvčí belgického krizového štábu a dodal, že „o trendu rozhodne příštích 14 dní“.
Experti se neshodnou
Až následují týdny také naznačí, který přístup ke koronaviru je dlouhodobě nejefektivnější a zachrání nejvíce životů. Mnoho odborníků nyní přiznává, že stále tápou.
„Nevíme, zda by další prodloužení odstávky firem vedlo k poklesu úmrtí na covid-19. Možná by to jen napáchalo další ekonomické škody,“řekl epidemiolog Toni Trilla z poradního sboru expertů španělské vlády.
V Belgii se zase odborníci přou, zda má vůbec nějaký efekt nošení obličejových roušek. V zemi není povinné, jejich používání některá města a obce pouze doporučily.
A úplně jiný přístup nabízí Anders Tegnell, hlavní „koronavirový“stratég ve Švédsku, tedy v zemi, která dosud uvalila jen mírné restrikce na běžný život. Zakázána jsou sice například shromáždění 50 a více lidí a zavřely střední a vysoké školy, zato běžně fungují restaurace a obchody. „Náš přístup je dlouhodobě mnohem udržitelnější,“domnívá se Tegnell a dodává: „Teď máme možná o něco více případů než jinde, ale nečeká nás žádný šok v podobě druhé vlny epidemie.“