K čemu je takové učení?
Ministr školství vzkázal školám: Nenakládejte žákům v karanténě zbytečně moc učení a nepřehánějte to se známkováním. Taky doporučil: „hodnoťte formativně“, což je ovšem výraz, který většině lidí nic moc neříká. Zjednodušeně řečeno jde o způsob hodnocení, který netrestá sníženou známkou, jen konstatuje, co žák zvládl a co mu dělá potíže. Zároveň hledá cestu dál. Důležité je, že hledá jak žák, tak učitel, každý u sebe. Ostatně když Národní pedagogický institut definoval v nedávném bulletinu zásady moderní výuky, upozornil, že vzdělávání má být založeno na schopnostech jedince. Přitom většina škol se soustředí spíše na učivo než na žáka. „Vzdělávací plány jsou postaveny na čase, tedy že určité procento hodin se bude učit určitá látka. Kdo ji nezvládne, má smůlu, jede se dál“, stojí v bulletinu.
Na internetu se minulý týden objevilo upozornění určené češtinářům: „Vážení učitelé, všiml jsem si, že extrémně hodně stahujete z AppStore iPADovou aplikaci pro češtinu Větné rozbory – rozbor vět jednoduchých LITE, což je free omezená verze plnotučné placené verze. Tak víte co? Ode dneška až do konce dubna máte původně placenou aplikaci Větné rozbory – rozbor vět jednoduchých zcela zdarma. Stahujte pro jistotu až ráno, než se to propíše do AppStore všude.“Někdo by řekl bravo, online výuka funguje. Například Ondřej Šteffl, který se nad vzděláním zamýšlí jinak, se ale ptá: „K čemu nám to bude? Proč podporujeme takové učení?“
Má nejspíš pravdu. K čemu je dětem, že budou umět pojmenovat druhy vět a větných členů? Přiblíží jim to jejich mateřštinu? Budou v ní umět lépe vyjádřit svoje pocity, názory nebo sdělení? Dokážou lépe formulovat, pokud se předem rozhodnou, jestli je lepší vytvořit větu vedlejší příslovečnou příčinnou nebo vedlejší příslovečnou důvodovou? Ocení více poezii, když budou na sto procent vědět, jestli se jedná o rým střídavý, nebo obkročný? Co takhle hrát hru na synonyma, kdo jich dá víc? Nebo kdo dokáže působivěji vtělit do stovky slov svůj pohled z okna?
Česká středoškolská unie nabádá studenty, aby začali psát dopisy poslancům, kteří ještě mohou změnit zákon spouštějící od příštího roku povinnou maturitu z matematiky. Oni ho měnit míní, ale málo. Přesněji, chtějí spuštění této jednotné zkoušky posunout jen o dva roky, což mnozí považují za nesmysl. Takže, pište, studenti. A pozor na gramatické chyby.
Průměrně dvě a půl hodiny denně se teď rodiče učí s dětmi. Vyplynulo to z průzkumu, který provedl spolu se společností Člověk v tísni tým sociologa Daniela Prokopa. To není málo. Přesto se ve veřejném prostoru objevila petice, která žádá, aby žáci zůstali doma až do prázdnin. A nezdá se, že by ji podepisovali jenom žáci a učitelé, kteří tuší, že zajistit ve školách bezinfekčnost prakticky nelze. Souhlasí i mnozí rodiče. Tak uvidíme, jestli úřady naznačený termín pro návrat k běžné výuce, tedy polovina května, obstojí.