Vir si vybírá převážně chudé
Statistiky ukazují, že počet obětí a nakažených v New Yorku, epicentru virové krize v USA, je daleko více mezi lidmi z chudých čtvrtí.
Toto sousedství v centrální části Queensu společně s Jackson Heights a East Elmhurst patří k těm nejvíce virem zasaženým. Důvod se zdá být prostý. Zdejší obyvatelé jsou často chudí lidé, kteří i přes nebezpečí nákazy musí nadále chodit do práce. Většina z nich přitom dojíždí metrem přes řeku East na Manhattan. Vystavují se tak potenciální kontaminaci – v ranní a večerní špičce je ve vlakových soupravách obtížné zachovávat odstup dvou metrů.
Na karanténu nemají peníze Podle dat zdravotního odboru města New York v Queensu ze všech pěti městských částí na koronavirus umírá nejvíce lidí. K 17. dubnu tam zdravotní experti evidovali 2534 obětí. Nejvíce hospitalizovaných hlásil Bronx, kde žije na 60 procent chudých Newyorčanů, v drtivé většině se jedná o Afroameričany a latinos. Tato čtvrť má rovněž nejvyšší počet obětí na sto tisíc obyvatel. K výše uvedenému datu v Bronxu viru podlehlo 1917 lidí.
Naopak nižší počet případů úmrtí vykazuje Staten Island, kde žije nejméně obyvatel, a hustě obydlený Manhattan. Počet obětí se tu dosud vyšplhal na 1088.
Slavný ostrov rovněž eviduje „jen“stovky nakažených, výše uvedený Queens a Bronx tisíce.
„K tomu, abyste mohli dodržovat sociální odstup, musíte žít v bezpečném, komfortním bytě s internetem a s počítačem,“vysvětluje profesorka Keeanga-Yamahtta Taylorová důvody daleko většího počtu úmrtí a nakažených v chudých enklávách jako Bronx, Queens nebo East Brooklyn.
Profesorka afroamerických studií na univerzitě v Princetonu Taylorová v rozhovoru pro časopis The New Yorker dodala, že například pouhých 19 procent
Afroameričanů má dnes práci, kterou mohou odvádět z domova.
Tento znepokojivý trend se opakuje i v dalších velkoměstech USA jako například v Chicagu, Detroitu, New Orleansu či Miami. David Williams, profesor sociologie z T. H. Chanovy školy veřejného zdraví při Harvardově univerzitě, argumentuje, že menšiny, a především potom Afroameričané, nemají dostatek finančních prostředků, aby mohli virus „přečkat“doma.
Profesor Williams za zdravotními problémy Afroameričanů vidí nerovný přístup k výdělečné práci, špičkovému vzdělání a kvalitní zdravotní péči, což má za následek daleko horší zdravotní stav tohoto etnika, a tím pádem daleko větší šanci se virem nakazit.
„Afroameričané žijí kratší a ‚nemocnější‘ život než průměrný Američan,“konstatoval Williams pro sobotní vydání listu The Miami Herald, který se rozepsal o vysoké úmrtnosti černochů v oblasti jižní Floridy v porovnání s ostatními etniky.
Profesor Williams upozornil na to, že koronavirus nevytvořil zdravotní krizi v černošské komunitě, nemoc podle něj pouze znásobila chronické zdravotní problémy uvnitř tohoto etnika, jakými jsou vysoký krevní tlak, astma či cukrovka.
„Abyste mohli dodržovat odstup, musíte žít v bytě s internetem a počítačem.“Keeanga-Yamahtta Taylorová Princetonská univerzita
Strach i vysoké spropitné
S mizivým vzděláním, bez zdravotního pojištění a s nuzně placenou prací se celý život potýká i Saúl Geniz. Pro svůj výdělek musí denně našlapat desítky kilometrů. Pracuje uprostřed Manhattanu, kde jídlo dováží do luxusních apartmánů, řada z nich má v lobby svého portýra.
„Musím tvrdě pracovat, jinak já a moje rodina nebudeme mít ani na jídlo,“poznamenává Saúl. Na své výjezdy nosí roušky, jež mu šije jeho žena, která nyní musí zůstávat doma s dětmi.
Každopádně Saúl kvituje štědrost Newyorčanů na Manhattanu. „Vědí, že pro jejich komfort riskuju své zdraví. Spropitné je tak často dost vysoké,“pochvaluje si.
Přesto ho neustále pronásleduje strach, že ho virus jednou dostihne. Statistiky rozhodně nejsou na jeho straně. A jak napsal výše uvedený časopis The New Yorker, virus sice nakazil korunního prince, premiéra, sportovní i herecké hvězdy, rozvrací ale hlavně komunity chudých lidí. „A to v ohromujících číslech,“uzavřel magazín.