Izrael má „krizovou“vládu. Po více než roce
TEL AVIV / PRAHA Zdánlivě nemožné se stává realitou, stará nepřátelství jsou, alespoň prozatím, zapomenuta a Izrael bude mít po více než roce plně funkční vládu. Nejistotu po trojích prakticky nerozhodných volbách (konaných loni v dubnu a září a letos 2. března) nakonec přetlačilo veřejné mínění i situace kolem koronaviru.
Vleklé bezvládí ukončilo v pondělí v noci stvrzení koaliční dohody. Jsou pod ní podepsaní úřadující premiér a šéf strany Likud Benjamin Netanjahu a středový politik, bývalý šéf izraelského generálního štábu Benjamin Ganc.
Zásadní krok, jenž vznik nového kabinetu umožnil, učinil již na konci března Ganc překvapivým přihlášením se ke spolupráci s Likudem. To byl posun, který Ganc v minulosti mnohokrát označil za vyloučený. Následkem byl mimo jiné rozpad Gancovy centristické koalice Modrá a bílá, neboť někteří Gancovi političtí spojenci se s jeho názorovým obratem nesmířili a kritizují jej za „zradu“. I zbylí věrní však spolu s Likudem a menšími pravicovými stranami dosáhnou v Knesetu (izraelském parlamentu) na většinu potřebnou k podpoře vládě.
Od konce března Ganc s Netanjahuem dojednávali zejména obsazení vládních křesel, ke kontroverzním bodům patřila i ujednání související s trestním stíháním, jemuž Netanjahu čelí kvůli třem kauzám souvisejícím s možnou korupcí a zneužitím pravomocí. Šlo také o způsob střídání na premiérském postu. Na něm má až do října 2021 setrvat Netanjahu, pak ho na 18 měsíců vystřídá Ganc. Podobné „rotační premiérství“už v Izraeli fungovalo v 80. letech minulého století.
Výsledkem je nebývale složitý koaliční dokument, podle něhož má jít o „krizovou vládu v krizové době“. Kabinet by v prvním půlroce svého fungování neměl do Knesetu posílat žádnou legislativu s výjimkou nutných norem kvůli epidemii koronaviru. Jedinou výjimkou jsou zákony stvrzující územní anexi údolí řeky Jordán, jež je nyní součástí palestinské autonomie na Západním břehu Jordánu – ty by měly být na stole již v létě. Nová izraelská vláda tak chce urychleně uvést do praxe takzvaný blízkovýchodní mírový plán představený počátkem roku prezidentem USA Donaldem Trumpem. Projekt nadšeně vítá většina židovských politiků, Palestinci jej ostře odmítají.
Již v prvních hodinách po oznámení dohody se na nové spojence snesla kritika kvůli neobvykle vysokému počtu ministerských postů, kterých bude zřejmě 36. A podrobnější čtení dokumentu prozradí, že premiér Netanjahu nezapomínal na sebe: bude mít právo veta mimo jiné při výběru generálního prokurátora. Právě to je ale post klíčový v procesu stíhání jeho osoby.
Dohoda o koaličním kabinetu ukončila dlouhotrvající politický klinč v Izraeli. Dosavadní úhlavní nepřátelé, premiér Netanjahu a někdejší šéf generálního štábu Ganc, se mají vystřídat v křesle premiéra.