Zapomenuté volby 1920

Současné dramatické události překrývají vše, třeba důležitá výročí. Mezi ty nepochybně patří sto let prvních parlamentních demokratických voleb na českém území – 18. dubna 1920 do Poslanecké sněmovny a o týden později do Senátu Národního shromáždění.

Volby představovaly důležitý krok na cestě ženské emancipace. Šlo o první volby do zákonodárného sněmu, kterých se mohly příslušnice „druhého pohlaví“účastnit. Rakouské všeobecné volební právo z roku 1907 ženy zcela pominulo, předtím za kuriového systému mohly teoreticky ženy volit, pokud byly majitelkami velkostatku, ale toto právo se týkalo hrstky osob.

Masarykovo heslo „žena budiž na roveň postavena muži kulturně, právně a politicky“se účastí žen ve volbách posunulo od proklamace k realitě. I když k úplnému zrovnoprávnění žen mezi válkami nedošlo, protože republika převzala rakouské zákony, které diskriminovaly ženy v oblasti pracovního a rodinného práva. Ani s účastí žen v politice to v zemi, kterou vedl „feminista“Masaryk, nebylo nijak slavné: Každá partaj měla pár žen, ale spíše na okrasu, skutečné otěže moci třímali dál muži.

Volby v roce 1920 vyhrála sociální demokracie, která získala více než čtvrtinu hlasů, což se již mezi válkami žádné straně nepovedlo. Ale trochu to připomínalo drtivé vítězství Občanského fóra v roce 1990: sociální demokracii tvořily vlastně strany dvě, které měly naprosto rozdílné představy, co dál.

Zatímco bolševici toužili po revoluci sovětského typu, umírněné „pravicové“křídlo se stalo oporou „hradní politiky“. Hlavně kvůli frakčnímu boji v sociální demokracii musela druhá vláda „rudozelené koalice“sociálních demokratů, národních socialistů a agrárníků Vlastimila Tusara již po půl roce odstoupit.

Volby neproběhly na Podkarpatské Rusi, na územích, kde nebyly definitivně stanoveny hranice státu (Těšínsko, Vitorazsko, Valticko, Orava a Spiš) a také v přípražském Hloubětíně, kde řádila epidemie příušnic. Účast byla povinná, ale naopak dle francouzského sboru nesměli volit příslušníci ozbrojených sborů.

Masarykovo heslo „žena budiž na roveň postavena muži kulturně, právně a politicky“se účastí žen ve volbách posunulo od proklamace k realitě. I když k úplnému zrovnoprávnění žen mezi válkami nedošlo.

Volby v roce 1920 potvrdily heterogennost československé polické krajiny. Sestavovat funkční koalice se ukázalo velmi obtížné, jak seznal po volbách právě Vlastimil Tusar. Právě po volbách v roce 1920 začala vznikat tzv. Pětka: mimoústavní mocenské centrum složené ze zástupců pěti českých stran, které ve skrytu rozhodovalo o všech důležitých otázkách, přičemž každá strana měla právo veta. Poslanci se v tomto systému stali jen poslušnými vykonavateli vůle svých stranických předáků. Což je tradice spíše výstražná než hodná následování.