Podnikatelé by mohli uniknout výpovědi

Možnost odložení plateb nájmu do konce roku ještě neznamená, že pronajímatelé nemohou žádat úroky z prodlení nebo pokuty

ivnostníci i firmy, kteří museli kvůli nařízení vlády uzavřít své provozovny nebo jichž se opatření přijatá kvůli covid-19 dotkla jinak a mělo to dopad na jejich finance, by mohli požádat o odklad nájemného o tři měsíce. Výhra to ale nebude.

Mezi největší fixní náklady, které musí podnikatelé platit, je nájemné za užívání prostor, ve kterých podnikají. Například u retailových firem, tedy maloobchodních řetězců (například módních značek, řetězců elektroprodejen a podobně), se podle údajů Unie retailu, v niž se spojila zhruba stovka českých i zahraničních firem, pohybují v řádech jednotek až desítek milionů měsíčně. To představuje 15 až 25 procent z tržeb, kterých dosahovaly před uzavřením prodejen kvůli vládním opatřením spojeným s pandemií koronaviru. Jenže jejich tržby jsou nyní takřka nulové.

Takovým firmám, ale také drobným živnostníkům, kteří mají prostory svých provozoven pronajaté, by měl pomoci zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor k podnikání. Ten byl po dlouhých debatách vrácen Senátem zpět dolní komoře. Chce, aby stát ručil za uhrazení 80 procent nájemného za pronajaté prostory, které by firmy dlužily v souvislosti s opatřeními spojenými s covid-19.

Sněmovna, kde má vládní tábor na rozdíl od Senátu většinu, by o něm měla znovu hlasovat dnes. Stejně jako v případě nájmů bytů se predikuje úspěch spíše sněmovní verzi.

Dopady je třeba prokázat

Ta říká, že podnikatelé, kteří jsou postiženi nouzovým stavem a souvisejícími mimořádnými opatřeními, by si mohli požádat o odklad nájmů, a to za období mezi 12. březnem, kdy byl vyhlášen nouzový stav, a 30. červnem. Na jejich uhrazení by měli mít čas do konce letošního roku.

V praxi by to znamenalo, že pronajímatelé by nesměli do 31. prosince nájem jednostranně ukončit pouze proto, že je nájemce převážně z důvodu plynoucího z mimořádných opatření v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo v době od 12. března do 30. června.

Úplně automaticky by to ovšem neplatilo. „Nájemce by měl zejména povinnost pronajímateli všemi dostupnými prostředky dokázat, že v prodlení s placením nájmu je v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného,“zdůrazňuje advokát Miroslav Kohout z kanceláře Kodap Legal. Vysvětluje, že nájemci by tak zejména dokazovali, že museli uzavřít provozovny, výrazně jim poklesly zakázky a podobně.

Pro všechny podnikatele nájemce však tento krok pomoc rozhodně nepředstavuje. „Ve skutečnosti se jejich problém jen odsouvá v čase a dluhy se případně navyšují o možná úročení a sankce související s existencí prodlení s úhradou nájemného,“upozorňuje Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR. Tyto důsledky totiž zákon neřeší. Pamatováno v něm není ani na smluvní pokuty, i ty by tak podle názoru některých právníků mohl pronajímatel vymáhat.

Navíc možnost odkladu se má vztahovat pouze na samotný nájem. Služby spojené s pronájmem, tedy například zálohy na energie a služby, podnikatel platit musí po celou dobu.

Výpověď nejdřív po Silvestru Na ochranu pronajímatelů myslí sněmovní verze – na rozdíl od té senátní – jen minimálně. Pamatuje na situace, kdy nájemce dlužné nájemné (které se stalo splatné v době od 12. 3. do 30. 6. 2020) nedoplatí ani do konce ochranné lhůty, tedy 31. prosince letošního roku.

Pokud by taková situace nastala, byl by pronajímatel oprávněn nájem vypovědět s výpovědní dobou pěti dní. Nájemci by si tedy museli důkladně pohlídat, aby nejpozději do konce roku zaplatili veškeré nájemné, které bylo splatné v době trvání mimořádných opatření.

Pronajímatelé by také podle návrhu měli možnost nejdříve po skončení nouzového stavu požadovat zrušení nájmu, nelze-li po nich spravedlivě požadovat, aby omezení v zákonném rozsahu snášeli. Taková situace nastane zejména tehdy, pokud je pronájem jediným zdrojem příjmu pronajímatele.

Pronajímatelé by také nadále mohli nájem ukončit i z jiných zákonných důvodů než kvůli neplacení nájemného v důsledku dopadů mimořádných opatření na nájemce.

Nájemce by měl hlavně povinnost pronajímateli všemi dostupnými prostředky dokázat, že v prodlení s placením je v důsledku epidemie

Autorka je spolupracovnice redakce