Karanténa dává smysl
Rok 2020 si nejspíše zapamatujeme jako „rok roušek“. Jejich nošení je ale jen jedním z mnoha opatření, jež lidem v oblastech postižených pandemií nemoci covid-19 svazují život. Způsob boje s novým koronavirem SARS-CoV-2, který nemoc způsobuje, provázejí od samého počátku bouřlivé diskuse.
Jedna strana sporu zdůrazňuje potřebu brzdit šíření viru a nutnost chránit obyvatele, kterým hrozí těžký průběh onemocnění. Z druhé strany zaznívají názory, že ochranná opatření bychom měli razantně omezit nebo zcela zrušit, protože jsou přehnaná a těžce poškozují ekonomiku.
Málokdo z účastníků sporu však může položit na stůl „tvrdá data“, kterými by podpořil svá tvrzení. O to se teď v rekordně krátkém čase pokusila skupina jedenácti mezinárodně uznávaných expertů v čele s Barbarou Nussbaumerovou-Streitovou z univerzity v rakouské Kremži. Jejich zprávu zveřejnila globální síť expertů Cochrane sdružující lidi z více než 130 zemí světa. Zprávy publikované v Cochrane Library se těší obecnému respektu pro vysokou odbornou úroveň a nezávislost. Představují tedy objektivní zdroj informací, jaký potřebují politici pro rozhodování.
„Šíření koronaviru představuje pro vlády na celém světě hlavní výzvu. A je povinností Cochrane poskytnout jim co nejrychleji ty nejlepší podklady,“konstatuje šéfredaktorka Cochrane Library Karla Soaresová-Weiserová.
Od reálných dat k modelům Tým expertů se zabýval přínosy izolace pacientů, u kterých se covid-19 projevil. Hodnotili také význam karantény pro ty, kteří příznaky onemocnění nevykazují, ale přišli do kontaktu s nemocnými nebo jsou z nákazy podezřelí. Brali ohled na to, zda jsou tato opatření dobrovolná, nebo povinná, zda se týkají jednotlivců, skupin, celých měst nebo ještě větších celků, jak tomu bylo například v čínském Wu-chanu a v provincii Chu-pej.
Vědci vycházeli z nejnovějších dat získaných během nynější pandemie. Zdaleka nečerpali jen z údajů čínských úřadů. Měli k dispozici také data z Velké Británie, Tchaj-wanu, Jižní Koreje a třeba i z epidemie, jež postihla pasažéry britské výletní lodi Diamond Princess. Experti využívali i data z předchozích epidemií způsobených příbuznými koronaviry, konkrétně epidemie SARS z roku 2003 a epidemie MERS, jež propukla v roce 2013.
Vedle informací nasbíraných v průběhu epidemií brali v potaz i výsledky modelování průběhu epidemií včetně respektovaných analýz týmu z londýnské Imperial College vedeného Neilem Fergusonem.
Autoři studie jsou si vědomi toho, že pandemie covid-19 je poměrně čerstvá záležitost a naše znalosti o viru SARS-CoV-2 jsou omezené. Právě modely jim ale dovolily se s touto nejistotou poprat.
Na základě stávající dat se například odhaduje, že se hodnota takzvaného reprodukčního čísla R0 pro SARS-CoV-2 pohybuje kolem
Izolace, karanténa a další omezení
Za studie vyplývá, že už samotná izolace nemocných a uvalení karantény na ty, kteří s nimi přišli do kontaktu, výrazně omezí šíření choroby.
Pokud se tím podaří snížit kontakty nemocných a zdravých na polovinu, klesne celkový počet onemocnění o 44 procent. Pokud se podaří omezit kontakty nemocných a zdravých na desetinu, sníží se počet nemocných o 65 procent. Úměrně tomu klesá i počet obětí.
Z analýz vyplývá, že samotná izolace nemocných a karanténa pro ty, kdo s nimi přišli do kontaktu, sníží počet úmrtí na covid-19 o necelou třetinu. Pokud ale jsou zvláštním režimem chráněni před kontaktem s nemocnými senioři ve věku nad 70 let, daří se srazit počet úmrtí na polovinu a potřeba lůžek na jednotkách intenzivní péče klesne na třetinu.
Jako nejúspěšnější se ukazuje model, jaký byl uplatněn v první fázi boje s covid-19 také u nás, tedy izolace nemocných, karanténa pro ty, kdo s nimi přišli do kontaktu, a omezení kontaktů nejen u seniorů, ale v celé populaci včetně uzavření škol od základních až po univerzity. To je podle analýzy expertů Cochrane cesta, jak srazit hodnotu R0 pod 1,0 a zatlačit nemoc na ústup.
Na tři miliardy obyvatel planety muselo v rámci boje s koronavirovou pandemií výrazně omezit své aktivity. Je to k něčemu dobré? A za jakých podmínek jsou opatření nejúčinnější? Mezinárodní studie chválí model použitý i v Česku.
Čím dříve, tím lépe
Izolace nemocných, stopování jejich kontaktů a izolace těch, kteří se mohli nakazit, s sebou nese nemalé náklady. Každý takto zachráněný život něco stojí. Vědci se proto pokusili vystopovat strategii, která je efektivní i z hlediska nákladů.
Došli k závěru, že izolace nemocných, karanténa lidí, se kterými nemocní přišli do kontaktu, a další opatření významně snižují následné náklady za lékařskou péči o nemocné. A platí tu zásada „čím dříve, tím lépe“. Včasné zavedení izolace, karantény a dalších opatření na potlačení epidemie zvyšuje ekonomickou návratnost vynaložených prostředků.
Možná trochu překvapivě se ukázal poměrně nízký přínos karantény uvalené na osoby přijíždějící ze zemí, kde se už nákaza rozšířila. Tady ale autoři studie vycházeli především z údajů o šíření choroby SARS, která má krátkou inkubační dobu 1,7 dne. SARS se proto projeví rychle, nemocný je ihned izolován a nákazu nešíří.
V případě covid-19 s průměrnou inkubační dobou kolem šesti dnů je riziko šíření choroby vyšší a karanténa cestujících bude zřejmě užitečná.
Tým Barbary Nussbaumerové-Streitové upozorňuje, že jak při zavádění ochranných opatření, tak při jejich pozdějším uvolnění je třeba brát v úvahu specifické místní podmínky.
„Naše studie ukazuje, že karanténní opatření mohou napomoci ke zvládnutí epidemie covid-19. Je však třeba neustále monitorovat situaci a v závislosti na místních podmínkách volit taková opatření, aby se udržela rozumná rovnováha mezi riziky, jež tato opatření přinášejí, a jejich přínosy,“říká Barbara Nussbaumerová-Streitová.
Autor je spolupracovníkem redakce