Suďme se s virem

Opozice sází na oslabení vlády soudní cestou

Pandemie se ukazuje jako výborná příležitost k vylepšení našeho právního vědomí. Zásluhou Nejvyššího správního soudu víme, že vláda odložila doplňovací volby do Senátu v Teplicích zcela mimo svou pravomoc, směla to udělat jen prostřednictvím sněmovny. Zanedlouho budeme možná vědět i to, zda nám smí vláda v mimořádných situacích zakázat opustit republiku. Někteří senátoři, především z klubu Starostů a nezávislých, se s touto otázkou hodlají obrátit na nejvyšší povolanou instanci v Brně.

Situace je i zde přehledná, je tu právní opatření, o kterém má někdo pochybnosti, a máme i povolaného „rozhodčího“. Verdikt bude jednoznačný a při nějaké další příležitosti už žádná vláda podobnou případnou chybu nezopakuje.

Existuje též politická rovina příběhu, s vládou se soudí opoziční politici, vezměme si například nejhlasitějšího stěžovatele Davida Smoljaka, který chce na podzim obhájit své senátorské křeslo – a k tomu se „skalp“vlády náramně hodí. Jeho motivace pro ústavní stížnost tedy nemusí být vedena výhradně neskončenou ušlechtilostí, ale též vypočítavostí. To ale k politice patří.

Dejme tomu, že Ústavní soud dá za pravdu stížnosti a zpřesní, kdy a jakým způsobem smí stát zavírat hranici vlastním občanům. Stane se to ale bezpochyby v době, kdy už budou hranice v nějaké míře otevřené, avšak politicky to zůstane využitelné.

Nyní jde ještě o to, zda a jak na podobné kroky zareagují voliči. Jestli přijmou narativ STAN o zlé svévoli vlády chystající nám kopii staré totality, anebo vládě chybu prominou s vědomím, že jen ten, kdo nic nedělá, nic nezkazí. A co když senátoři neuspějí?