Letecké mosty do polí a špitálů
Vtěchto jarních dnech existují oblasti lidské činnosti, které žádný automat nedokáže udělat tak dobře, jako obyčejná lidská ruka. Mám na mysli sklizeň sezonních zemědělských produktů. Aktuálně se to týká hlavně chřestu, někde jahod, za pár týdnů pravděpodobně i třešní. Zmíněnou činnost v minulých letech vykonávali pravidelně pracovníci ze států východní Evropy. A nikoli pouze na plantážích v Anglii nebo Německu, ale třeba i kousek za Prahou. Bylo to jednoduché. Stačilo, aby večer nebo v noci nasedli do auta a už následující den mohli být v místě určení. Pokud pocházeli ze schengenského prostoru, hranice pro ně neexistovaly. Kvůli koronavirové pandemii je všechno jinak. Pro zavřené hranice teď nikdo na sklizeň přijet nemůže.
Odhaduje se, že například v Německu kvůli tomu chybí okolo 150 tisíc pracovníků v zemědělství. Proto tamní vláda začátkem měsíce rozhodla udělit výjimku pro 80 tisíc lidí, kteří mohli přicestovat letadlem, nejčastěji z Rumunska, Bulharska nebo Polska. Charterové lety zajistila společnost Eurowings, která slibovala, že může zajistit až šest letů týdně. Pak se ale objevily záběry, jak se brigádníci určení pro německá pole tlačí před odletem ve frontě v odbavovací hale letiště v Kluži. O nějakém minimálním rozestupu nemohla být řeč. Zjevně byli ochotni podstoupit zdravotní riziko výměnou za výdělek, který může dosáhnout v některých případech až dvojnásobku průměrné měsíční mzdy v Rumunsku pohybující se okolo 800 eur.
Nejde pouze o sklizeň na polích. K srovnatelnému transferu zahraničních pracovníků sáhla v minulých týdnech i některá zdravotnická a sociální zařízení v Rakousku. Péče o staré lidi, hlavně ty, kteří jsou doma a vyžadují péči 24 hodin denně, zajišťují už řadu let prakticky z poloviny ošetřovatelky z Rumunska. Vždycky po dvou až třech dnech se střídají, po čase vracejí domů. Když se ale zavřely koncem března hranice, přísun nových zdravotních asistentek a sestřiček se přerušil.
I zde proto chtěli sáhnout po variantě „leteckého mostu“. Jenomže vláda úřadujícího rumunského premiéra Ludovica Orbana vyhlásila embargo na odchod zdravotnického personálu za prací do zahraničí. Mimo jiné i z obavy, že by se v Rakousku s jeho rychle rostoucím počtem nemocných na covid-19 mohli nakazit. Vídeň se proto teď, kdy se začíná situace zlepšovat, snaží vyjednat s rumunskou stranou výjimky.
Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Možná že se vzhledem k mimořádnosti situace omezí na minimum případy, kdy jsou pracovníci z východní Evropy, ať už na plantážích, nebo jako domácí pečovatelé zaměstnáni načerno. Třeba i s podstatně nižšími výdělky, než jaké jim byly při náboru slíbeny. Stejně tak se ukazuje, jak jsme my, kdo se nacházíme už ve statisticky bohatší části Evropy, závislí na těch, kdo jsou domněle chudší.
Všechno zlé je pro něco dobré. Možná že se vzhledem k mimořádnosti situace omezí na minimum případy, kdy jsou pracovníci z východní Evropy, ať už na plantážích, nebo coby domácí pečovatelé, zaměstnáni načerno.