Ropa může zlevnit elektřinu i plyn
Propad cen černého zlata by mohl v Česku zmírnit ekonomické dopady virové krize. A utlumí růst cen dalších energií.
PRAHA Od ledna na třetinu klesla cena ropy. A je nejlevnější za posledních 18 let. Současný cenový propad a následně i extrémní zlevnění pohonných hmot u čerpacích stanic mohou přispět ke zmírnění důsledků nastalé koronavirové ekonomické krize.
Obchody s ropou jsou na světových burzách nepřímo propojené i s obchody s dalšími komoditami. Zejména zemním plynem, ale i uhlím nebo elektřinou. Ropa jako stále mocný „motor“globální ekonomiky tak nepřímo ovlivňuje i ceny dalších energetických surovin. A táhne dolů i je.
„Nikdy v historii nebývá, že by byla ropa extrémně levná a ostatní energie naopak drahé. Je sice citlivější na různé geopolitické a krizové situace, jako je nyní koronavirus, ale dělá určitý cenový trend,“připomíná Jiří Gavor, analytik a majitel společnosti ENA, zaměřené na konzultace v oblasti energetiky.
V první řadě podle něj ovlivňuje ceny zemního plynu, ale i energetického uhlí a elektřiny, případně tepla. Nebo alespoň teď nepřichází v úvahu jejich zdražení, které by se jinak nebýt pandemie a globální virové krize dalo čekat.
Už nyní ale ceny elektřiny i plynu na burzách klesají, byť ne tolik jako v případě ropy. „Pro země, jako je Česká republika, se jedná o určitou úlevu v nastalé mizerii. Ekonomika klesá, ale alespoň jsou nižší náklady na dovoz a pořízení v prvé řadě ropy, ale pak i zemního plynu. Elektřiny se to týká také. Dotkne se to se zpožděním v podstatě všech energií,“říká Gavor.
„Je to jako snížení daní“Současná cena silové elektřiny na hodnotě kolem 1500 korun za megawatthodinu se v rámci u nás aktivních zhruba 80 obchodníků liší jen minimálně. A lze očekávat i její pokles. Zlevnění pro domácnosti by ale nebylo výrazné, protože 60 procent finální ceny tvoří státem regulovaná složka, která se nemění.
Extrémní propad cen ropy a v důsledku i pohonných hmot brzdí dopady nynější krize nejen v energetice, ale i v dalších odvětvích, včetně přepravy zboží, chemické výroby a dalších.
„Pro Českou republiku jako prakticky čistého dovozce je levná ropa plusem. Jednoznačně příznivou situací. Mohli bychom říci, že to je cosi jako snížení daní. Prostě plošné snížení nákladů firem,“komentuje situaci analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Příkladem jsou třeba nákladní dopravci, pro které cena nafty představuje celou třetinu celkových nákladů na provoz. Jenže skutečností také je, že mnoho řidičů dnes ani nevyjíždí, kamionová doprava strádá propadem zakázek. Klesá výroba, někde se přímo zastavila, zejména u tahounů české ekonomiky – automobilek. Prodeje pohonných hmot i přes jejich příznivé ceny padají zhruba o 30 procent. Což následně ohrožuje existenci desítek čerpacích stanic. „Jsme v krizi, a příznivý impulz levné ropy nebude tedy tak výrazný, jako by byl před koronavirem,“dodává Rusinko.
Ropná láce tu nebude věčně Jak moc nebo málo levná ropa Česku pomůže, tedy závisí i na tom, jak dlouho nízká cena černého zlata vydrží. Odborníci z branže soudí, že na dlouhé trvání nelze spoléhat. Při nynější ceně kolem 14 dolarů za barel americké ropy WTI a kolem 20 dolarů za evropskou ropu Brent prodělávají miliony dolarů všichni těžaři.
Například náklady na těžbu ropy z břidlic v USA dosahují kolem 50 dolarů za barel a náklady na klasickou těžbu třeba v Saúdské Arábii se pohybují kolem 30 dolarů za barel. Už nyní krachují menší těžařské firmy, příjmy zemí závislých na prodeji vytěžené ropy dramaticky padají.
Taková situace je podle analytika Gavora neudržitelná, projeví se dřív nebo později snížením těžby, a tedy i obratem ropné ceny směrem vzhůru. „Žádný těžař nepřipustí, aby byl třeba dva roky barel ropy za 20 dolarů,“komentuje situaci Gavor.
SHORT