K urnám v době pandemie
Čtrnáct dní před termínem prezidentských voleb Poláci nevědí, jestli a jak se bude volit
Jsou události, které nezadrží ani koronavirus. Své o tom vědí Poláci, ti kromě situace kolem pandemie covid-19 napjatě sledují blížící se prezidentské volby. Naplánovány jsou na 10. května 2020.
Většina populace si uvědomuje, a potvrzují to i průzkumy veřejného mínění, že uskutečnit prezidentské volby během pandemie není šťastné. Problém spočívá v nalezení dobrého, respektive regulérního řešení. Velmi stručně vystihuje patovou situaci publicista Rafał Ziemkiewicz, podstata problému tkví ve zpackaném právním řádu a především v ústavě. V tuto chvíli jsou možné pouze dva nešťastné scénáře, hlasování buď proběhnou v klasické formě a v řádném termínu, eventuálně o týden později, nebo se uskuteční jindy, ale v tom případě nelegálně. První varianta je vzhledem k současnému pandemickému stavu zcela nemyslitelná. Tu druhou zase neumožňuje právní systém a jakoukoli vládní snahu o alternativu by bezpochyby kritizovali její oponenti i Evropská unie, která je na stav polského právního státu v současnosti obzvláště citlivá.
Výjimečný stav?
Opozice tlačí na to, aby byl vyhlášen výjimečný stav, který teoreticky přináší nějaké východisko. Vyřadil by ze hry květnové datum, ale co by bylo dál, není vůbec jasné. Podle vyjádření odborníků na ústavní právo výjimečný stav sice hlasování odsouvá, ale neobjasňuje, zda se jen „přesune“, nebo se volby zruší a proběhnou nové a zcela od začátku, tedy včetně sbírání podpisů pro kandidáty a v konečném důsledku i možné nominace jiných osobností. Vyhlášení výjimečného stavu navíc z důvodu možných finančních náhrad za škody vzniklé během mimořádné situace neúměrně zatíží státní rozpočet. Podle ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra se nyní stát musí soustředit na pomoc vlastním občanům, nikoli na vyplácení odškodného zahraničním koncernům. Výjimečný stav tedy nepřichází v úvahu, obzvlášť když se o něm mluví jen v souvislosti s prezidentskými volbami, jejichž problém však, jak se ukazuje, neřeší.
Zbigniew Ziobro dále upozorňuje na varování odborníků a epidemiologů, že pandemie opět propukne s dvojnásobnou silou na podzim, a vláda tedy nemá příliš na výběr. Buď volby proběhnou nyní, nebo se přesunou alespoň o dva roky, kdy se již dá s velkou pravděpodobností očekávat vyhasnutí nemoci. K druhému scénáři se přiklonil předseda jedné z koaličních stran Jarosław Gowin. Navrhl změnu ústavy v podobě prodloužení mandátu prezidenta z pěti na sedm let a současně jeho zkrácení na jedno funkční období. Tuto variantu ovšem nepodpořila nejsilnější vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), která trvá na květnovém datu. Gowin v reakci na to opustil funkci vicepremiéra a ministra pro vědu a vysoké školy, své partajní kolegy ale vyzval, aby v této těžké době v křehké koalici zůstali, a neohrozili tak chod státu.
PiS, respektive v podobných otázkách její rozhodující postava, předseda Jarosław Kaczyński, má jasno a volby chce za každou cenu uskutečnit v řádném termínu. V rozhovoru pro RMF FM vyjádřil své přesvědčení, že současná situace vyžaduje politickou stabilizaci a tu zajistí pouze vítězství kandidáta ze stejného tábora jako vládní strana. Podle průzkumů má současný prezident Andrzej Duda takový náskok, že by mohl zvítězit už v prvním kole, a pokud ne, druhé by bylo spíše jen formalitou.
V současné době optimistické odhady kandidáta vládního tábora ale nemusí trvat věčně. Podle komentátora Piotra Zaremby je „Kaczyński pevně přesvědčený, že květen je ta poslední příležitost, kdy může PiS uhrát volební vítězství v jakémkoli státním segmentu. Potom má přijít už jen společenská vzpoura coby následek současné krize a trest za bankroty a lidské neštěstí.“Přesně na tento scénář čeká podle Rafała Ziemkiewicze opozice, neochotná v tuto chvíli k jakýmkoli kompromisům. Pro Občanskou platformu, jejíž prezidentská kandidátka Małgorzata Kidawa-Błońská ani zdaleka nenaplnila očekávání, platí v tuto chvíli heslo „čím hůře, tím lépe“. V honbě za popisem, jak zle už je, se její členové nebrání ani šíření různých fake news. S rostoucí nervozitou totiž zároveň roste pravděpodobnost nestability a realizace scénáře, kdy jim moc spadne takříkajíc sama do klína.
Vítězství kohokoliv by bylo velice hořké a následujících pět let při každé možné příležitosti zpochybňované
Korespondenční hlasování?
Jak budou květnové volby nakonec probíhat? Otevření volebních místností je zcela nemyslitelné. I kdyby se k tomu vláda odhodlala a riskovala množství nových nakažených, dorazilo by k nim podle odhadů zhruba 20–30 procent voličů. Vítězství jakéhokoli kandidáta by bylo velice hořké a následujících pět let při každé možné příležitosti zpochybňované. Jediné možné řešení je tedy korespondenční hlasování, které v tuto chvíli čeká na schválení. Vláda návrh prosazuje, opozice je proti.
Rafał Ziemkiewicz zcela bez okolků říká, že ačkoli on sám je autorem sci-fi povídek, úspěšnou realizaci květnové korespondenční volby hlavy státu si nedokáže představit ani ve své fantazii. Podobná akce se podle něj za tak krátkou dobu zorganizovat nedá a bezpochyby se objeví tolik připomínek a námitek, že není možné, aby kdokoli soudný uznal toto hlasování za legitimní.
Vzhledem k pandemii a možným katastrofálním ekonomickým následkům nebude vhodná doba na volbu prezidenta ještě nějaký čas a země hlavu státu potřebuje. Vláda nedisponuje ústavní většinou, tudíž sama řešení nenalezne, opozice se zase nechce dohodnout nebo protlačuje pro státní finance katastrofický scénář.