Krkolomná cesta zpráv přes Ženevu

Vpátek 26. června 1942 odeslal třiadvacetiletý Jiří Potůček z vysílačky Libuše do Anglie 578. depeši, ve které ohlásil krutý osud osady Ležáky, odkud předtím vysílal. Byla to jeho depeše poslední. O čtyři dny později se prostřílí z obklíčení, ale za další dva dny jej zcela vyčerpaného zákeřně zastřelí ve spánku nedaleko Trnové u Pardubic horlivý český četník Karel Pulpán.

Po této tragédii ztratil český odboj na dlouhou dobu spojení s exilovou vládou. Pokus s vysílačkou Barbora zhatí v lednu 1943 gestapo a v březnu německá protiletadlová obrana u Mnichova sestřelí dva britské letouny. Zahyne v nich sedm čs. parašutistů s dvěma vysílačkami. Další pokusy vysadit paraskupiny do protektorátu po bezpečnější trase z letišť v severní Africe a osvobozené jižní Itálii znemožní po celý další rok řada problémů v čele s extrémně špatným počasím.

Ještě složitější situaci měl na Moskvu navázaný komunistický odboj. Protektorát byl v letech 1942–1943 mimo dolet sovětských letadel, k pokusům o vysazení emisarů zahraničního vedení KSČ a zpravodajců docházelo hluboko v okupovaném Polsku. Parašutisté pak měli dorazit do protektorátu pěšky, což nacisté často zmařili.

Muži prezidenta Beneše (zleva plukovník František Moravec, generál Sergěj Ingr a generál Rudolf Viest) byli v Londýně od ledna 1943 do května 1944 bez rádiového spojení s odbojem v okupované vlasti.

Při absenci rádiového spojení šly proto zprávy českého vojenského odboje z protektorátu kurýrní cestou po trase Praha–Bratislava–Ženeva–Londýn. Některé zprávy putovaly z Bratislavy až přes neutrální Turecko, kde působila pod ochranou Britů expozitura čs. zpravodajské služby. Na Slovensko zprávy PRNV a vojenské organizace gen. Nováka převáželi při služebních cestách konstruktér ČKD ing. dr. Branislav Jokl a prokurista firmy Kulík Viliam Kreibig, kteří je předávali slovenské odbojové organizaci Flóra. Ta je dávala bratislavskému drogistovi Otakaru Svatošovi, ten je přenášel na mikrofilmy. Do Švýcarska zprávy potom vozil ředitel a prokurista firmy Cukrospol Rudolf Fraštacký (krycí jméno Frey), od něhož je přebíral čs. zástupce při Společnosti národů v Ženevě dr. Jaromír Kopecký. Odtud šly do Londýna již zpravidla radiotelegraficky. To zajišťoval československý zpravodajský důstojník ve Švýcarsku major Karel Sedláček (Charles Simpson) prostřednictvím švýcarských radiotelegrafistů svého profesního kolegy a přítele švýcarského zpravodajce kapitána Hanse Hausamanna. Tento typ spojení byl však velice zdlouhavý a nespolehlivý. Vyřešit jej mohli do budoucna opět jen muži na padácích s vysílačkami. mj