Třetí svět se bojí obří krize
PRAHA Šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley se sotva zotavil z nákazy koronavirem, když na videokonferenci Rady bezpečnosti OSN prohlásil: „Budu mluvit upřímně. Ale za pár měsíců můžeme čelit hned několika hladomorům biblických rozměrů. A skutečností je, že čas není na naší straně.“Podle něj může jen v horizontu velmi krátké doby zemřít na třicet milionů lidí, pokud okamžitě nedostanou adekvátní pomoc. Celkově se pak počet lidí trpících hladem může celosvětově až zdvojnásobit z nynějších 135 milionů na více než 250 milionů. K tomu humanitární organizace varují před dalšími dopady včetně výpadků ve financování pomoci, kde samotná nemoc covid-19 je jen jedním z faktorů očekávané humanitární krize.
Celosvětová statistika nakažených se šplhá ke třem milionům, přičemž skoro dvě třetiny připadají podle stránek Worldometers.info na vyspělé západní země: USA, Španělsko, Itálii, Francii, Německo a Británii. Chudší země Afriky, Asie či Jižní Ameriky jsou naopak až na chvostu. Například nejlidnatější africká země Nigérie má 981 nakažených, Somálsko 328, Sýrie 42 a Jemen jen jednoho.
Problémem je tu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) omezená kapacita testování stejně jako přístup do některých míst komplikovaný špatnou infrastrukturou a válečnými konflikty. Experti WHO považují zdejší počty za podhodnocené a varují, že by se zejména africký kontinent s 1,3 miliardy obyvatel mohl stát dalším ohniskem pandemie s až 300 tisíci obětí. „To nejhorší je teprve před námi,“varoval šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Máme ale technologii, jak pohromě zabránit,“dodal. WHO nakoupila na 30 milionů testů a bude distribuovat 180 milionů roušek. Jenže na léčbu a další zmírňování následků pandemie už prostředky chybí.
Bohatší musí platit
„Snažíme se pomoci předcházet šíření nákazy v místech, kde není ani dost vody na pití,“říká pro LN ředitel humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička. „Jestli se podaří zabránit šíření infekce například v Africe, nevíme, ale už teď je téměř jisté, že na tamní lidi tvrdě dopadne zvýšení cen potravin a nedostatek práce pro ty, kteří bez denní mzdy nemají za co koupit jídlo pro rodinu na další den,“dodává.
Hladomor dnes obvykle nemívá středověkou podobu, ale jde o to, že potraviny bývají drahé a méně dostupné. Lidé na to doplácejí špatnou skladbou potravin, v extrémních případech konzumování různých trav či redukováním jídla třeba jednou za dva dny. Z toho vznikají nemoci a podvýživa, která mívá tragické důsledky pro děti a slabší část populace.
Podle OSN se koronavirová krize promítne do celého systému humanitární a rozvojové pomoci. WHO varuje před zdvojnásobením obětí malárie, jež může zabít až 789 tisíc lidí, mimochodem více než dvakrát více než koronavirus. Obětí hladomoru pak může být i stokrát více. Hrozí pak třeba hladové nepokoje a rabování, jež už v menší míře vypukly v Jihoafrické republice. Další fází vývoje jsou pak válečné konflikty a migrace. Podle šéfa WFP Beasleyho bude muset bohatší svět něco obětovat, aby předešel pohromě. „Minulý rok jsme pomohli 100 milionům lidí s rozpočtem asi 7,5 miliardy dolarů (180 miliard korun – pozn. red.), teď si dokážu snadno představit, že se to zdvojnásobí,“říká. Také Philip Alston, australský vědec a speciální zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva, apeluje v této situaci na ekonomicky silné země: „Měly by podporovat vlády, které to potřebují, zmrazit nebo zrušit zahraniční dluhy a přestat si monopolizovat zdravotnické vybavení a koronavirové testy,“říká Alston.