Lidové noviny

Pomníky aneb Zahrajte si bojovku

- ZBYNĚK PETRÁČEK

Odstranění sochy maršála Koněva může inspirovat. Ne k demontáži dalších, ale k inventuře pomníkové kultury u nás – třeba při jarní procházce městem.

Jdete-li z Dejvic k Vltavě, k hotelu, který se dříve jmenoval Internatio­nal, řeknete si, že architektu­ru masarykovs­ké éry střídá ukázka vrcholného stalinismu. A že je dobře, že tak zachovalý unikát je památkově chráněn (od roku 2000).

Ale cestou vás zarazí prázdná plocha uprostřed hlazených kamenů. Po dlouhé době Pražané vidí, jak vypadá místo po čerstvě odstraněné­m pomníku – v tomto případě sovětského maršála Koněva. Procházka po jeho okolí vede k zamyšlením:

Chcete-li někomu zadat hodně obtížný úkol, nechte ho hledat pamětní desku na místě připojení Českoslove­nska k internetu. To se odehrálo 13. února 1992.

objevit. Ale Pražan si spíše připomene, jak často se z areálů bývalých pomníků stávají nezvládnut­á provizoria.

Na místě bývalého Stalinova pomníku na Letné je to spíš plus (metronom působí lépe než zvažované atrakce typu oceanária). Na místě bývalého pomníku komunisty Jana Švermy (zahynul roku 1944 při Slovenském národním povstání) na nábřeží je to sporné. V Košířích, u křižovatky pod Klamovkou, vidíme, jak dopadlo místo pomníku komunistic­ké novinářky Jožky Jabůrkové (zahynula roku 1942 v koncentrač­ním táboře): i 28 let po odsunu pomníku na Olšany je tam stavební jáma. Pro pořádek: nešlo o rozhodnutí státu či samosprávy, ale restituent­ky.

Zato pomníky, které hladce přečkaly, leckdy fungují coby jistý znalostní test. Ideální terén představuj­í právě Dejvice.

Například: „Děti, koho uctívá támhleten pomník, větší než odstraněný Koněvův a nedaleko něj?“Musíte přijít hodně blízko, abyste přečetli příslušné nápisy. Pak zjistíte, že je to Simón Bolívar, hrdina Jižní Ameriky. A že pomník věnoval Praze v roce 1983 „venezuelsk­ý lid a jeho vláda“.

Blízko narazíte na „přátelský pozdrav mexického lidu“, pomník prezidenta Benita Juáreze. A naproti němu na bustu Bernarda O’Higginse, „osvobodite­le Chile“. Jen šťoural či účastník bojové hry si položí otázku: Považují ho za osvobodite­le i původní chilští Mapučové?

Naproti Koněvovi z druhé strany stojí velmi moderní pomník. Uctívá Nikolu Teslu, což protesty nevyvolá, na dálku to však moc lidí asi nepozná. Ale to pravé ořechové, tu pravou bojovku, zažijete až v blízkém kampusu ČVUT.

Chcete-li někomu zadat hodně obtížný úkol, nechte ho hledat pamětní desku na místě připojení Českoslove­nska k internetu. To se odehrálo 13. února 1992 na Fakultě elektrotec­hniky v posluchárn­ě číslo 256. Deska je umístěna vně budovy, ale pozor – přímo pod podlahou oné posluchárn­y, jež poněkud vybočuje z půdorysu budovy. Tudíž ji musíte hledat nad hlavou. Bojové hře zdar!

 ??  ?? Bernardo O’Higgins (1778–1842) osvobodite­l Chile
Pamětní deska na Fakultě elektrotec­hniky ČVUT, umístěná pod místností, kde bylo Českoslove­nsko připojeno k internetu (13. února 1992)
Benito Juárez (1806–1872) mexický národní hrdina a prezident
Zakrytý podstavec pomníku sovětského maršála Ivana S. Koněva (1897–1973)
Nikola Tesla (1856–1943) srbský vynálezce a fyzik
U smíchovské křižovatky Pod Klamovkou stála až do roku 1992 socha komunistic­ké novinářky Jožky Jabůrkové (1896–1942)
Simón Bolívar (1783–1830) venezuelsk­ý generál a politik
Bernardo O’Higgins (1778–1842) osvobodite­l Chile Pamětní deska na Fakultě elektrotec­hniky ČVUT, umístěná pod místností, kde bylo Českoslove­nsko připojeno k internetu (13. února 1992) Benito Juárez (1806–1872) mexický národní hrdina a prezident Zakrytý podstavec pomníku sovětského maršála Ivana S. Koněva (1897–1973) Nikola Tesla (1856–1943) srbský vynálezce a fyzik U smíchovské křižovatky Pod Klamovkou stála až do roku 1992 socha komunistic­ké novinářky Jožky Jabůrkové (1896–1942) Simón Bolívar (1783–1830) venezuelsk­ý generál a politik

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia