Vir omezil dovoz kostní dřeně

PRAHA Koronavirová opatření ochromila zdravotnictví v mnoha jeho odvětvích. Doktoři bijí na poplach, že se k nim lidé kvůli nákaze covid-19 bojí chodit s jinými závažnými problémy. Onkolog Jan Žaloudík (senátor za ČSSD) zase kritizoval omezování běžného chodu nemocnic a prosil vládu, aby již nechala lékaře konat svou práci. Problémy měl podle informací LN i Český národní registr dárců dřeně, když uzavřené hranice zkomplikovaly transport od dárce z Polska.

V březnu, kdy byly v Česku první dny neprodyšně uzavřené hranice, čekal za nimi pacient na transplantaci kostní dřeně od polského dárce. „Nepodařilo se domluvit předání na česko-polských hranicích, koordinátorky jej ale domluvily na polsko-německých, kde už to možné bylo. Náš kurýr tam tedy převzal vzácný náklad a dovezl šťastnému pacientovi,“popsal LN ředitel Českého národního registru dárců dřeně Daniel Pagáč. Schopnost poradit si v jakékoliv situaci je podle něj jednou z důležitých věcí, kterou musí nyní registr dárců zvládat.

Navzdory jakýmkoliv dopravním zádrhelům je nutné operaci pacienta s nádorovým onemocnění krve provést nejpozději do 48 hodin od odebrání krvetvorných buněk dárci. „Práce a maximální nasazení kolegyň z koordinačního centra jsou zejména v těchto bouřlivých týdnech pro zajištění transplantací naprosto klíčové,“říká Pagáč. Transporty kostní dřeně stále komplikuje omezení letecké dopravy. V rámci Evropy se řeší převoz pozemní cestou, se Spojenými státy je to horší.

Z USA teď dováží sami

„Běžně, když je u nás pacient, jemuž je indikována transplantace kostní dřeně dovezené ze zahraničí, pro to jede náš kurýr. Teď je určitá komplikace s USA, kam nikdo z Evropy nemůže přiletět. Vyřešilo

se to tak, že americký registr to zajišťuje sám, což je samozřejmě mnohem dražší. Ale pojišťovny nám naštěstí vycházejí vstříc,“vylíčil Pagáč. Spolupráce s transplantačními centry, nemocnicemi i pojišťovnami je podle něj nyní dobrá a koronavirová krize uvedený segment zasáhla jen částečně. Podle Pagáče se ukázalo, že Světová asociace dárců kostní dřeně je velmi funkční organizací a relativně rychle zareagovala.

„Teď už zase fungujeme prakticky standardně. Každý pacient, který kostní dřeň potřebuje, ji dostane,“zdůrazňuje Pagáč. Jakýkoliv dovoz či vývoz krvetvorných buněk je ale posuzován individuálně. Aby se navíc minimalizovalo riziko nedostupnosti dárce kvůli covid-19 po zahájení transplantace, krvetvorné buňky se nejdříve v transplantačních centrech zamrazí. „Až poté je zahájeno podání přípravného režimu (chemoterapie) nemocnému následované vlastní transplantací,“doplnila vedoucí koordinačního centra registru dárců dřeně Jana Navrátilová.

Český národní registr dárců dřeně eviduje kolem 96 tisíc registrovaných dárců, ke skutečnému dárcovství ale dojde jen u malé hrstky. Najít kompatibilitu bývá složité. Teď navíc registr kvůli pandemii koronaviru pozastavil hromadné nábory mladých lidí do 35 let.

„To ale neznamená, že neprobíhá vyhledávání dárců a odběr krvetvorných buněk pro pacienty,“vysvětluje Pagáč. Transplantace kostní dřeně ročně zachrání skoro tři stovky dospělých i dětských pacientů s leukémií a dalšími chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich životy.

„V posledních letech se v Česku každoročně provede kolem 200 nepříbuzenských transplantací. Dalších zhruba 50 až 70 je provedeno s rodinným dárcem,“popsala Jana Navrátilová.

Nad domácími dárci převažují ti zahraniční, hlavně z Německa. Přesto nyní registr dárců doporučuje transplantačním centrům, aby co nejvíce využívala národní dárce, právě kvůli hrozbě z prodlení. Základním předpokladem je ovšem výborná zdravotní kondice dárce, teď navíc s vyloučením nákazy covid-19.

Náš kurýr tam převzal vzácný náklad a dovezl šťastnému pacientovi