Klíčové je restartovat ekonomiku
LN Bude jednotná evropská metodika na testy na covid-19, které budou vyžadovány pro vstup do země bez karantény? Bude pouze jeden druh testu platný po celé EU? A kdo to ohlídá?
Toto si musí ohlídat především členské státy. Nejúčinnější je PCR test. Že by však nutně musel být úplně stejný všude, o tom nejsem přesvědčený. Myslím, že zde je na úrovni EU prostor pro zlepšení, můžeme více zapracovat na společném vývoji vakcíny, léků a ochranných pomůcek, aby EU byla soběstačná.
LN Pokud jde o karanténu, vznikne nějaký celoevropský registr lidí, kteří se v ní ocitnou? Jak kupříkladu v Německu poznají, že mi byla v Česku nařízena, a já jsem ji porušila?
Takový systém ani návrh na to jej vytvořit zatím není a EU na to ani nemá kompetence. Tyto věci se musejí řešit efektivní komunikací dotčených národních orgánů. Při vyměňování informací o občanech musí dodržovat přísná pravidla pro ochranu osobních údajů. Je nutné si uvědomit, že tyto údaje patří do skupiny o zdraví, a tedy mezi ty nejcitlivější. Stejně tak v EU není ani jednotný výkaz, kdo na co umřel, takže i ke statistikám srovnávajícím data z různých států se musí přistupovat opatrně.
Pokud je odhaleno porušení karantény, řeší to policie ve spolupráci s evropskými kolegy. Člověk se může dopustit přestupku i trestného činu, jestliže vědomě roznáší infekční nemoc.
LN Až se v řadě evropských zemí zklidní situace u nich doma, přijde čas na reflexi role EU v době koronavirové?
Role Bruselu v této krizi se od začátku trochu přeceňuje. Nemá smysl teď vypočítávat, co všechno bylo špatně. Byla to situaci mimořádná, vyžadovala okamžité reakce a vznikaly problémy, které centrálně v EU ani řešit nelze. Držme se toho, co jednotlivé evropské instituce mohou a mají dělat podle primárního práva. Pro mě z této krize neplyne závěr, že by se jakékoliv pravomoci Evropské komise měly rozšiřovat. Myslím si, že je správné, že v mimořádné situaci padá nejvíce odpovědnosti na členské státy. Komise se musí zaměřit na koordinaci věcí, se kterými opravdu může pomoci a které nemá smysl dělat sedmadvacetkrát. Třeba usnadnění vývoje vakcíny a léků, jejich financování, rychlejší akreditace v EU, protože situace, kdy lék existuje, avšak čeká se dalších iks měsíců na vyřízení administrativy, je nepřijatelná.
Třeba teď jsem řešil urychlení registrace léku pro malého Maxíka a další děti se svalovou atrofií, který existuje, jenže není registrovaný, a proto ho nelze proplatit z veřejného pojištění. V životě malých dětí znamená jeden měsíc to, co v životě dospělých rok, takže několikaměsíční čekání na registraci pro ně může být úplně fatální. Nakonec jsme problém naštěstí vyřešili a naše pojišťovny zaplatí léčbu pro všechny tři děti, které ji rychle potřebují. Důležité je se z této krize poučit do budoucna, zamyslet se, co příště můžeme udělat lépe.
LN Jaké poučení je to vaše?
Pro mě je asi hlavní výzvou do budoucnosti zaměřit se víc na naši soběstačnost ve všech věcech, které nutně potřebujeme pro život a zdraví. V Evropě umíme vyrobit v podstatě všechno, ale musíme to dokázat včas a v dostatečném množství. U nás už se brzo začnou vyrábět ventilátory, pokračuje vývoj vakcíny, vyrábíme respirátory a budeme vyrábět i další ochranné pomůcky.
LN Vraťme se ještě k Evropské komisi. Bylo zapojení eurokomisařů od počátku krize dostatečné?
Podle mě se Evropská komise snažila a její aktivitu je třeba ocenit. Třeba komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v podstatě okamžitě nabídla mnohem flexibilnější režim normálně mimořádně přísných pravidel pro státní podporu, protože jí bylo jasné, že členské státy budou potřebovat kompenzovat největší ekonomické škody v podstatě okamžitě. Obecně se Komise snažila odstranit složité procesy, třeba i v čerpání evropských fondů. Komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová navrhla dva balíky, které se přijaly rekordně rychle. Mě sice zlobí, když se to prezentuje jako peníze navíc, což není pravda, ale to, že to umožní dočerpat toto programovací období rychleji, velmi oceňuji. Bylo by skvělé, kdyby ta flexibilita zůstala i dál.
LN Podle kritiků EU krize poukázala na to, že velký moloch se není schopen včas dohodnout a zkoordinovat. Ozývají se názory, že je na čase posílit regionální spolupráci, a to nejen v rámci visegrádské čtyřky (ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko), ale zaměřit se více na Rakousko a třeba i Slovinsko.
Spolupráce pro mě není buď EU, nebo V4 a regiony, a není to ani o velikosti. EU není federace a tímto směrem nejdeme. Takže musíme kombinovat, co se dělá na úrovni Unie a co je nutno udělat na úrovni států. A ano, je nutné udržovat úzké vztahy a spolupráci se státy v regionu, které jsou nám blízké, ale nahradit tím EU, to ne.
Například spolupráce ve V4 funguje velmi dobře, shodneme se na většině důležitých věcí a společně máme proti zbytku velkou sílu, 65 milionů obyvatel. I další státy z regionu mají s námi podobné názory, určitě Rakousko a nyní i díky novému slovinskému premiérovi Janezi Janšovi, který má velice racionální názory, to vypadá na úzkou spolupráci i se Slovinskem. Jsme však zároveň všichni součástí EU, která na rozdíl od jednotlivých států má šanci mnohem lépe uspět v soutěži s ostatními globálními hráči.
Nesmíme zapomínat ani na spolupráci se státy za hranicemi Evropské unie. Například v pátek zorganizoval rakouský kancléř Sebastian Kurz videorozhovor osmi premiérek a premiérů Izraele, Norska, Dánska, Řecka, Austrálie, České republiky a Nového Zélandu, tedy států, které jsou v boji proti koronaviru na tom prozatím velmi dobře a mohou si dovolit jako první začít uvolňovat přísná pravidla. Pro Česko je skvělé, že jsme byli pozváni do společnosti takových států. Všichni řešíme, jaká opatření jsou nejúčinnější a co si teď budeme muset nejvíc hlídat. Vidím i velký prostor pro spolupráci při vývoji vakcíny a při budování soběstačnosti v zajištění léků.
LN Dlouhodobě prosazujete posílení Evropské rady a naopak řekněme „upozadění“Evropské komise. Budete nyní vznášet opětovně tento požadavek?
Nechci žádnou instituci posilovat ani upozaďovat. Chci, aby se držely svých rolí, které mají podle primárního práva, a aby spolu opravdu intenzivně komunikovaly. Evropská rada má udávat směr a říkat Evropské komisi, jakou legislativu potřebujeme. Evropská komise má chránit fungování vnitřního trhu a legislativu, kterou potřebujeme navrhovat, a dohlížet na její dodržování. Nesouhlasím s tím, když kterákoliv instituce a někdy i Evropská komise se snaží využít různé situace k rozšiřování svých pravomocí, a v tom si myslím, že mám spojenců mnoho.
LN Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nemá Evropa budoucnost, pokud se neshodne na reakci na nynější výjimečnou situaci. Jakou budoucnost má spojená Evropa podle vás?
Evropa, konkrétně EU, se musí soustředit na to, aby skutečně uvedla v život svůj základní cíl, a to fungování vnitřního trhu, protože to je hlavní klíč k naší prosperitě a prosperita je klíčem ke společnému míru. Tahle myšlenka je přes šedesát let stará a pořád platí. Musíme samozřejmě přísně střežit vnější hranice proti těm, kdo by chtěli zničit, co jsme vybudovali. Uvnitř se musí volně pohybovat osoby, zboží, služby, kapitál a musíme se soustředit na to, abychom byli co nejvíce soběstační a nemuseli jsme se spoléhat na vnější svět, hlavně pokud jde o zásadní věci pro zdraví a život lidí. O tom jsme se znovu přesvědčili v této krizi.
Moc bych chtěl, aby Evropa byla více akceschopná, a je mi samozřejmě líto, když vidím, že se to ne vždy daří. Ono však není vždycky úplně jednoduché zkombinovat okamžitě sedmadvacet různých názorů na věc. Nesmíme to však vzdát a pořád se musíme snažit posunovat to dopředu.
Také si myslím, že akčnější EU by určitě neměla být o posilování vlivu velkých států, každý v tom společenství může mít svoji silnou roli, i menší státy mají dobré nápady, které by ti ostatní měli vnímat, dát jim šanci a případně je akceptovat.
Akčnější EU by určitě neměla znamenat posilování vlivu velkých států, každý v tom společenství může mít svoji silnou roli. I menší státy mají dobré nápady, které by ti ostatní měli vnímat, dát jim šanci a případně je akceptovat.