Soros: Eurobondy proti nákaze i na klima
BRUSEL/PRAHA Otázka, jak z ekonomického hlediska nejlépe pomoci členským státům nejvíce zasaženým pandemií, určovala agendu několika posledních summitů Evropské unie.
Hlavně země jižní Evropy, především Itálie nebo Španělsko, se snažily dlouhodobě přesvědčit své unijní partnery, aby souhlasili se zavedením společných dluhopisů. Jejich premiéři to nejednou označili za „zkoušku solidarity“ekonomicky silnějších členů s těmi slabšími. Vláda ve Španělsku pak dokonce přišla s nápadem, jakou formu by tento akt solidarity mohl mít: jednalo by se o evropské dluhopisy v objemu 1,5 bilionu eur s neomezenou platností.
Tato myšlenka, která se dosud neobjevila v žádném oficiálním dokumentu, našla silnou podporu u známého amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Miliardář a filantrop podporující činnost řady neziskových organizací na celém světě k tomu napsal text, který v rámci projektu mezinárodní spolupráce Project Syndicate otisklo současně několik deníků.
Ve svém textu označuje Soros španělský návrh za nejlépe promyšlený a nejinovativnější, pokud jde o způsob, jak se vypořádat s ekonomickými dopady nemoci covid-19.
Miliardář se přitom odvolává na zkušenost Británie, která v roce 1752 poprvé takovéto „neomezené dluhopisy“(v originále Consolidated annuities) vydala. Později například sloužily k financování napoleonských válek, zákona o zrušení otroctví či nákladů spojených s první světovou válkou. A americký Kongres dle Sorose tímto způsobem v roce 1870 konsolidoval dluhy vzniklé v souvislosti s americkou občanskou válkou. Podle finančníkova názoru by nyní mohly „neomezené dluhopisy“čili cenné papíry, které by nemusely být nikdy splaceny, pomoci i Evropské unii.
Boj s novým koronavirem prý stále ještě není vyhraný a je k němu zapotřebí obrovských finančních zdrojů. Zároveň by se dle Sorose tento mimořádný nástroj dal použít i na boj proti další velké válce, jíž nejen Evropská unie, ale celá civilizace čelí: na financování opatření proti klimatické změně, což původně představovalo hlavní cíl aktivit nové Evropské komise – ještě předtím, než vypukla koronavirová krize.
Pákový efekt neomezených dluhopisů
Pokud by dle Sorose činil objem emise dluhopisů bilion eur s půlprocentním úročením, stálo by to ročně pět miliard na úrocích. Zmíněných pět miliard eur by prý způsobilo až 200násobný pákový efekt. A na těch pěti miliardách eur by se prý členské státy snadno dohodly – ať už na bázi jednomyslnosti, či většinovým hlasováním, kdy by tento návrh podpořila „koalice ochotných“. Emise dluhopisů by probíhala postupně a byla by uvolňována v tranších, čímž by se mohla stát atraktivní i pro dlouhodobě uvažující investory, například poskytovatele životního pojištění.
Šéfové evropských vlád reagují na myšlenku emise unijních dluhopisů zdrženlivě. Například český premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro LN upozornil, že by takovéto finanční nástroje byly v rozporu s evropskými smlouvami.
Stejný postoj zastávají dlouhodobě vlády Německa, Rakouska, Nizozemska či Finska. Německá kancléřka Angela Merkelová těsně před videosummitem minulý týden prohlásila před poslanci parlamentu v Berlíně, že evropské dluhopisy představují příliš zdlouhavou cestu, jak pomoci státům, na které ekonomická deprese způsobená pandemií doléhá nejvíc. Merkelová a další premiéři proto preferují využít dosud existujících mechanismů, například Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který vznikl v důsledku krize eurozóny před osmi lety a byl vybaven kmenovým kapitálem ve výši 700 miliard eur.
Koronavirová pandemie i klimatická změna jsou mimořádné úkoly vyžadující mimořádné přístupy, tvrdí americký finančník. Navrhuje proto, aby Evropská unie vydala dluhopisy s neomezenou dobou platnosti.