Záludné volavčí sítě paralyzovaly odboj
Když se řekne gestapo, mnoho lidí si představí hlavně brutální mučení zatčených při výslechu. Nacistická tajná policie však používala širokou škálu pracovních metod, mnohdy velice sofistikovaných. Zatímco radiové protihry s Londýnem a Moskvou prostřednictvím zatčených radistů většinou v českých zemích nevycházely, protože nejeden z radistů vpašoval do depeší domluvené varovné značky, velké úspěchy slavili nacisté s metodou „volavčích sítí“. Šlo o fingované ilegální organizace, jimiž se gestapo snažilo kontrolovat domácí odboj. Výsledky v tomto směru prokazovali zejména komisaři gestapa Ewald Taudt v Brně a Willi Leimer v Praze. První k tomuto účelu používal konspirační brněnskou „obchodní kancelář Erlan“v Jánské ulici č. 7 a nebezpečné konfidenty, mezi nimž vynikal bývalý rotmistr čs. armády Viktor Ryšánek.
Významnými postavami Leimerova týmu byli bývalý profesionální boxer, dentista a později dopravní strážník čs.
Na tvorbě volavčích sítí se podíleli Willi Leimer v Praze (vlevo) a Otto Koslowski v Brně
policie Jaroslav Nachtman a bývalý komunistický funkcionář Ukrajinec ing. Nestor Holejko. Oba se spolu se svými komplici úspěšně vydávali pod řadou krycích jmen za zástupce vedení odboje či parašutisty z Londýna a Moskvy a pronikli tak
do řady odbojových organizací, které potom kontrolovali. Když šlo o zbraně, tvrdili falešní odbojáři nejčastěji: „ Zbraně se mají odevzdat do centrální úschovy, odkud budou vydány v případě potřeby.“Svými aktivitami paralyzovali nejednu odbojovou organizaci a do vězení či na popraviště dostali stovky lidí.
V Praze se síť konfidentů například opírala o firmu Glawa ve Štěpánské ulici č. 63. Ta obchodovala se sklem a mnoho jejích zaměstnanců nevědělo, že zároveň svými financemi kryje činnost volavčích sítí, tedy i platy konfidentů. Glawa řídila a kontrolovala na 900 konfidentů, ale nebyla v Praze v tomto směru zdaleka jedinou. V závěru války si lidé kolem Nachtmana vytvořili odbojovou organizaci Brutus a stihli se infiltrovat do skupiny generála Hrabčíka. V jeho štábu v hotelu Ambassador na Václavském náměstí Nachtman čeřil vodu jako „hrdina“ještě ve dnech povstání, než jej čeští policisté ze skupiny Blaník z hotelu vylákali a zatkli. Osudy konfidentů z volavčích sítí byly po válce různé. Ryšánek a mnozí další byli popraveni, jiným se podařilo zmizet nebo nebyli vůbec odhaleni. Další se pro změnu stali konfidenty komunistické StB. Mezi nimi byl po návratu ze sovětského vězení i Jaroslav Nachtman. mj