Dukovany čekají na EU
Vládní plány a záruky na plánovanou stavbu nového reaktoru ještě musí schválit v Bruselu
PRAHA Vláda včera kývla na podobu rámcové smlouvy se skupinou ČEZ, která má umožnit výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Předběžně schválila i první z prováděcích smluv.
Jde o další krok k tomu, aby se nový reaktor začal budovat, definitivně rozhodnuto ale zatím není. Smlouvy nyní míří do Bruselu, který má zhodnotit, zda nejde o nepřípustnou státní podporu. Teprve pak se formálně podepíší. „S Evropskou unií se podoba smluv diskutovala a měly by pro ni být akceptovatelné,“popisuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
V těchto zatím odsouhlasených smlouvách jde ale zatím jen o principy dalších kroků. Stěžejní smlouva, která má obsahovat konkrétní podporu financování a výkupních cen elektřiny, se teprve připravuje. Hotová má být do konce května. V polovině roku má dojít k samotnému podpisu smlouvy s ČEZ a firma tak bude moci začít s výběrem dodavatele.
„Na konci roku předpokládáme zahájit tendr na nový jaderný blok s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022 a následně bude dojednána detailní smluvní dokumentace, včetně potvrzení dodavatelského řetězce,“popisuje šéf ČEZ Daniel Beneš.
Velká rizika přebírá stát
Řada smluv mezi státem a polostátní skupinou se uzavírá proto, že stavba je pro samotný ČEZ příliš riziková, firma nedokáže bez státních záruk získat za přijatelných podmínek potřebné peníze. Problémem jsou i možné potíže s výstavbou. Po havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě se žádný nový zdroj na Západě neotevřel. Kvůli zesíleným bezpečnostním opatřením se stavby opožďují a prodražují. ČEZ se proto snaží, aby stát, který nový reaktor chce v rámci své energetické politiky, na sebe vzal ta největší rizika.
„Nový blok v Dukovanech má zajistit bezemisní, stabilní a ekonomicky dostupné dodávky elektřiny a posílit energetickou soběstačnost České republiky,“vysvětluje mluvčí resortu průmyslu Štěpánka Filipová, proč stát na výstavě nového zdroje trvá. Úřad se obává, že kvůli útlumu uhelných zdrojů a rostoucím požadavků Evropské unie na uhlíkovou neutralitu se bez jádra nelze obejít.
Smlouvy, které se budou podepisovat k jednotlivým etapám od projektování po uvádění do provozu, vymezí míru státní podpory a podmínky, za nichž stát celý projekt od ČEZ odkoupí, pokud by nedávalo smysl v něm pokračovat. S každou další etapou bude riziko pro daňové poplatníky větší. Celkové náklady výrazně přesáhnou hranici sta miliard korun, hovoří se i o násobku této sumy.
„To v žádném případě neznamená, že by stát nesl podnikatelská rizika nebo vícenáklady za špatné řízení projektu výstavby,“uklidňuje ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. To má zajistit chystaný nový zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který státu umožní ČEZ ve výstavbě více hlídat.
Sám Havlíček podotýká, že investice do jaderné energetiky nepatří mezi takzvané udržitelné investice, a banky na ně proto půjčují méně ochotně. Vláda se proto snaží, aby Brusel jádro podpořil a u zemí, které nemají kde stavět větrné parky, jej akceptoval jako bezemisní zdroj.
Menšinoví akcionáři jsou proti Záměr výstavby nové jaderné elektrárny dlouhodobě kritizují menšinoví akcionáři ČEZ, podle nich jde o příliš rizikový projekt. V tomto smyslu se vyjadřoval i šéf ČEZ Beneš, ten předloni chtěl, aby se podnik rozdělil a výstavbu realizovala ta část firmy, kterou bude stát vlastnit ze sta procent. Nedošlo by tak k ohrožení minoritářů. To ale vláda odmítla.
Později Beneš zmiňoval, že ratingové agentury, které dávají firmě hodnocení, počítají peníze investované do výstavby jaderného zdroje za odepsané. S tím, že se hodnota vytvoří jen v případě, když dojde ke skutečnému spuštění nového zdroje.